Lékárníci ve filmu - Síť lékáren Dobrodinec, doktor Martin, paní Kunešová a ti druzí

Když už píšeš o těch filmech s lékárnickými rolemi, napiš, prosím, taky o tom děsným seriálu Doktor Martin. Hraje ho Donutil a říká lékárnici paní Kunešová...

A mám to. A to jsem o seriálech nechtěl psát vůbec. Na přání udělám vyjímku. A vezmu to z jedné vody na čisto. Jak to s těmi seriály vlastně je, hlavně s těmi nekonečnými.

Doktor Martin měl být komediální seriál. Česká televize natočila 2 řady, a tou druhou řadou to skončilo. V diskusi na webu lékárnické komory se k seriálu objevilo několik nelichotivých poznámek, zejména kvůli charakteru postavy lékárnice Sandry Kunešové. 

foto: Česká televize

Hrála jí Milena Steinmasslová a vcelku věrohodně ztvárnila scénářem předepsané charakterové vlastnosti Blběny Obecné (to mám z jiného mailu), jež je stižena mírnou hysterií a lehkou hypochondrií. A že jí namachrovaný profesor a chirurgická kapacita z velkoměsta říká paní Kunešová? No a co. V jiném seriálu z lékařského prostředí byl jakýsi Cvach, takový teoretický všeuměl, nemastný neslaný, ale záporák. Protestovali proti tomu ostatní lékaři? Neprotestovali a Cvach to nakonec dotáhnul na ministerstvo zdravotnictví. To se stává dokonce i v lékárnické profesi. Někdy se na ministerstvo dostanou šikovní a chytří, někdy takoví, co měli radši zůstat na horách nebo v zapadlém pohraničí.

Sandry máme v databázi členů komory celkem čtyři, ani jedna není Kunešová a všechny jsou o dvě (nejméně) generace mladší než lékárnice v seriálu. Kunešová je mezi lékárnicemi jenom jedna a i tu dělí od seriálové postavy nejméně jedna generace.

A přiznejme si to, i mezi lékárníky se najde Didus inaptus (Blboun nejapný) a Blběna Obecná. Nejsme profese imunní vůči záporným charakterovým vlastnostem. A navíc, co by normální lékárník nebo lékárnice v takovém dílku televizní zábavy hledali?

Akčního hrdinu ve stylu McGyvera najdeme mezi lékárníky těžko, snad několik amatérských detektivů. A tak „normální“ lékárnice (Veronika Žilková v seriálu Všechny moje lásky) proniká na televizní obrazovky jen díky bohatému sexuálnímu životu, nebo alespoň vzpomínkám na něj. Červená knihovna je nesmrtelný formát a divili byste se, kolik se toho odsuzovaného braku pořád prodává. I když je to pořád to samé, mexické a argentinské telenovely … Nikdo se na ně nedívá a každý ví, o co v nich běží.

Seriál Doktor Martin vznikal podle předlohy britské televizní stanice ITV a původně měl být přesnou kopií předlohy. Nakonec nebyl (také proto, že si to Miroslav Donutil prosadil). Alespoň ve scénách doktora Martina je česká verze trochu zdonutilovaná. V ostatních scénách zůstal vliv britské předlohy větší a lékárník ze zapadlého horákova odpovídá víc britské představě o lékárnickém komičnu.

A proto nelze než souhlasit se slovy Martina Svobody pro magazín aktualne.cz:

„Doktor Martin je špatně napsaný, natočený, zahraný. Zobrazuje svět, jaký neexistuje, ale který zároveň nežije sám o sobě, a zakládá si na hloupých klišé, jež v lepším případě vyznívají do ztracena, v horším utvrzují diváky o zažitých stereotypech. Postavy nemají pořádně ani povrch, natož hloubku.

Roztomilý bručoun tu mechanicky pohazuje bonmoty, všichni jsou sice nemocní, ale doktor je vyléčí, nikdo nemá opravdové problémy, a pokud ano, tak nepůsobí moc vážně. Vesmír se tu řítí kupředu bez systému, bez autorit, beze všeho, co by ho mohlo komplikovat a tedy znepříjemňovat.“

A přesně tato podoba televizní zábavy vyhovuje 15 % populace. (První díly seriálu sledovalo bezmála 1,5 milionu diváků.) Ano, jsou to ti vychovaní  jiným neexistujícím světem Ordinace v růžové zahradě, která už přestala být nekonečným seriálem a stala se naivní (a zatím nepřiznanou) verzí teleshopingu (údajně se za jeden umístěný produkt platí 300 000 korun), kde se stírá rozdíl mezi dějem seriálu a reklamními přestávkami.

Pozitivní na tom celém je, že divákům nejde o to, jak moc je to reálné. Právě naopak. Čím víc je to trhlé, tím víc se to líbí. „Jak může být ta vrchní tak nablblá s těma slevovýma kupónama do lékárny na chodbě…“

Je to tak ujeté, až to vyvolává sledovací závislost. Lidi na to koukají, jen aby se mohli ujišťovat, že je na světě mnohem víc tupců. Tedy takových, na kterých to pozná i jednoduchý konzument televizního braku na první pohled. 

Jak natáčení takových klenotů televizní zábavy probíhá, se můžete podívat v jiném pitomoučkém filmu Celebrity s.r.o.

 

FOTO: Bio Illusion

Nečekejte žádné umění, ale je to slušná konzumní oddechovka. V hlavních rolích Mádl (režisér), Cibulková (produkční).  Ve vedlejších pak Mrkvička (ředitel televizní stanice před důchodem) a mladinká slovenská herečka Monika Horváthová (Mádlova partnerka). Je to její první role ve filmu a v nahé scéně je to pěkné podívání, které zvyšuje hodnocení o celou polovinu hvězdičky. 

Kvůli tomu to ale nepíšu. Scénář filmu je pitomý a ještě pitomější je scénář toho nekonečného seriálu, který Cibulková ve filmu produkuje a Mádl (nerad) točí. Ale ukazuje se tam, jak to funguje. Čím pitomější, tím víc se to lidem líbí. Diváci (ve filmu i ve skutečnosti) dobře vědí, že je to kašírovaná kulisa a do reality to má strašně daleko. Ale nechtějí reálný obraz, chtějí právě ty barevné kulisy a těhotné muže s oscilující sexuální orientací. 

Nejzajímavější je „citlivá“ inkorporace produkt placementu (Clavin, Semtex) do samotného děje seriálu, navíc, když síť lékáren DOBRODINEC, která právě otevřela pobočku v domě, kde bydlí hlavní hrdina, dává na jeden díl MILION A PŮL (!) a je třeba její jméno tak nějak nenásilně zabudovat do scénáře. I kdyby to mělo být vyléčení mrtvého.

Pro Časopis českých lékárníků, prosinec 2016

 

Lékaři ve filmu - Cestou z Heleny

Cestou z Heleny (By Way of Helena) je neoficiální název filmu The Duel (Souboj). Je nejenom o souboji dobra se zlem, lékaře s léčitelem, ale také o souboji práva a spravedlnosti s autoritářstvím. 

- „A viděl jsem ho, Bůh je mi svědkem, že položil svou velkou ruku na hlavu kulhající dospívající dívky a uzdravil jí, že začala znovu chodit. Jako nějaký nový Ježíš Kristus.“

 - „Promiňte mi, Ctihodnosti, mám uvěřit tomu, že jí vyléčil? Jenom na ní položil ruku a ona šla?“

 - „Celou cestu do kostela. Ano. Druhý den se s ní oženil.“ 

Tak to je jedna tvář podivného kazatele, proroka a léčitele Abrahama Branta. Ta druhá je násilí rasismus a nějaká podivná forma hypnózy, kterou drží v šachu všechny obyvatele městečka Mount Hermon, nedaleko texaské hranice s Mexikem blízko řeky Rio Grande.  Píše se rok 1888 a jediné právo v zemi bezpráví určuje a prosazuje skupina mužů, kteří sami sobě říkají Texas Ranger.  

Western Souboj (The Duel) z roku 2016 není úplně westernem, jak jej znáte.  Je to spíš vyšetřování rasově motivovaných sériových vražd. 

Photo: Lionsgate

Abrahama Branta skvěle zahrál Woody Harrelson a role vyšinutého (ne na první pohled) padoucha mu jde. Na straně dobra je v roli Texas Rangera Liam Hemsworth. Ten, jako modrooký fešák s plnovousem, hrát nemusí, stačí, když snese pár ran a přežije až do konce. 

Není to tedy úplně jasné, protože film končí jako správný western. Končí jako Shane z roku 1953 a můžete si vybrat, jak to s hlavním hrdinou dopadne.

A nebyla by to recenze filmu s lékařskou tématikou, kdyby ve filmu nebyla role lékaře. 

Raphael Sbarge, jako představitel doktora Morrise, už má filmových doktorů na kontě víc. Třeba doktora Kaplana z televizního seriálu Jedenáctá hodina (Eleventh Hour) z roku 2009, doktora Meekse v v epizodě seriálu Castle na zabití (Castle) z roku 2013 nebo naposledy v roce 2016 v pěti epizodách televizního pohádkového seriálu Bylo nebylo (Once Upon a Time).

Jako doktor Morris v Souboji je podivně maloměšťácký a zcela pod vlivem Abrahama Branta. Ve městečku je sice i lékárna (role lékárníka nikoliv), ale jediný ordinovaný lék je kukuřičný (Corn Cure) s dostatkem odpočinku. Odkaz na Corn Cure (kukuřičnou medicínu) jsem nikde nenašel, tak podezřívám autory scénáře a doktora Morrise samotného, že je to jenom eufemismus pro bourbon.

Jinak postačí Morrisovi k výkonu lékařské profese dovednosti pouze krejčovské a jeho jedinou starostí je, zda bude mít na tolik ran dostatek nití. 

Protože zašívaná pacientka, jediná to oběť vyšívací dovednosti Morrisonovy, stejně nepřežila následující den, nechal se David Kingston (Liam Hemsworth) úhledně posešívat od manželky.

A to je asi všechno.  Z chirurgického hlediska ještě stojí za pohled naturalisticky ztvárněná amputace pravé dolní končetiny zhruba 15 centimetrů nad kotníkem. Už jenom proto, že při pohledu shora na řez amputované části končetiny zapomněli mistři filmových efektů, že v té oblasti procházejí dvě a nikoliv jen jedna kost.

By Way of Helena - USA 2016 
Filmové drama/Western ‧ 110 min
Premiéra: 24. června 2016
Režie: Kieran Darcy-Smith
Scénář: Matt Cook

Psáno pro Medical Tribune v listopadu 2016

Nemoci ve filmu - Železný kůň

Lou Gehrig se narodil jako Heinrich Ludwig Gehrig a v roce 1923 podepsal profesionální smlouvu v baseballovém týmu New York Yankees.

Za 17 sezón, které za ně hrál, byl sedmkrát po sobě nominován do „all-star“ týmu, šestkrát vyhrál světovou sérii, dvakrát byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem ligy a jednou získal Triple Crown (prvenství ve třech nejdůležitějších statistikách v jedné sezóně najednou).

Za celou kariéru odpálil 493 homerunů, doběhl 1.993 bodů po odpálení a celých 56 let držel rekord s 2.130 utkáními, ve kterých nepřetržitě po sobě nastoupil.

V roce 1939 byl při předčasném ukončení kariéry ve věku 36 let „Železný kůň“ (Iron Horse) Lou Gehrig uveden do síně slávy a jeho dres číslo 4 byl poprvé v historii baseballu vyřazen z používání.

Důvodem pro ukončení kariéry bylo onemocnění amyotrofickou laterární sklerózou (ALS), dnes také známé jako Lou Gehrigova nemoc. V den svého rozloučení s baseballem prohlásil Lou Gehrig před vyprodaným stadionem New York Yankees mimo jiné:

„Víte, že jsem letos neměl povedenou sezónu, přesto se dnes cítím jako nejšťastnější chlap, který kdy chodil po povrchu země. Jen se podívejte na ty kluky kolem mě, jsem šťastný, že jsem s nimi mohl hrát a vyhrávat …

...Neměl jsem letos nejlepší sezónu, ale měl jsem hrozně moc důvodů, abych žil…“ 

Později ještě fanouškům ještě po novinářích vzkázal: 

Nemyslete si, že jsem v depresi nebo pesimistický. Mám úmyslu vydržet tak dlouho, jak to bude možné. A pak, až přijde nevyhnutelné, přijmu to a budu doufat v nejlepší. To je vše, co mohu dělat.“ 

O dva roky později (1941) zemřel.

Velký životní příběh Lou Gehriga zatím nikdo nenatočil, ale Lou si zahrál celkem ve třech filmech. Sám sebe v dokumentárním střihovém snímku Velké momenty baseballu (Baseball´s Greatest Moments)  z roku 1991 a sebe hrál také v komedii Speedy z roku 1928.

Nepočítáme-li neúspěšný konkurs na roli Tarzana (zachovala se jenom Louova fotografie v leopardí bederní roušce), je jeho jedinou hereckou rolí rančer stejného jména ve westernu Rawhide z roku 1938. Bezejmenného lékaře v Rawhide hrál Edward Cecil a jediné, co lze z filmu zjistit o Lou Gehrigově nemoci je, že ještě není poznat.  

ALS je smrtelné onemocnění, a ačkoli existují formy onemocnění s pomalejší progresí, je průměrná doba přežití 2 - 3 roky. V současné době není známa žádná léčba, podáváním riluzolu lze život nemocného prodloužit v průměru o 10 týdnů. Příčinou smrti bývá selhání respiračního svalstva nebo bulbární syndrom, při kterém vyhasne kašlací reflex a může dojít k aspiraci a udušení.

Slova Lou Gehriga mimo jiné zazní i při jiném rozloučení, na jiném pohřbu. Ve filmu, natočeném podle knižní předlohy Michelle Wildgenové, To nejsi ty (You´re Not You).

© 2014 - eOne Films US

Úspěšná klavíristka Kate (Hilary Swank) se vyrovnává se stejnou nemocí taky tvrdě a po svém. Odmítne renomovanou ošetřovatelku s léty praxe a dobrým doporučením a najme Bec (Emmy Rossum). Přitom „studentka“ Bec nemá žádnou praktickou zkušenost, ani sebekázeň a sotva zvládá svůj vlastní život.

Jenomže nastoupí jako ošetřovatelka zrovna ve chvíli, když to Kate začne skřípat s manželem (Josh Duhamel v další nepřesvědčivé roli) a začnou se dít věci.

Nezbývá než slevit na té upjaté a konzervativní straně (Kate) a hodně přidat na té druhé (Bec). A jak se tohle nepravděpodobné pouto prohlubuje, přicházejí obě ženy na to, čím by vlastně chtěly být. Bec se nakonec stane poslední baštou a obranným valem před těmi, kteří přeci nejlíp vědí, co je pro Kate nejlepší. Zejména v situacích, kdy už jim sama nedokáže odpovídat, že to „nejlepší“ není, co si sama přeje.

A někdy je ochota za někoho křičet mnohem lepší, než perfektní znalost ošetřovatelských technik a vynikající reference.

I když jsou ve scénáři nějaká hluchá místa a spoustu hraní na city (nezapomeňte si připravit kapesníky), je výkon Hilary Swank bezchybný. A když si odmyslíte ta prvoplánová klišé, najde se hodně moudrých rad, kterými by se měli řídit nejenom nemocní (jakoukoliv chorobou), ale především my zdraví. Jen si většinou uvědomíme pozdě ty VELKÉ PRAVDY:

…, že vzdělání je zrádná věc, nevíš o ní, dokud není pozdě! (komentář moudré Kate k nezodpovědné Bec, která tu školu přece jenom fláká víc, než je zdrávo)

…, že je důležité dělat, to co si přejeme. HNED. Ne až potom, potom už to totiž nemusí jít. Potom, znamená nikdy.

•             Chtěla jsem cestovat, chtěla jsem dělat hudbu; a teď je pozdě…

… a že si máme všímat lidí, kteří nás doopravdy milují.

•          Díval se na mě tak, jako se na mě nikdo nikdy, před tím, ani potom, nedíval. Čím to je, že stojíme o muže, kteří nás doopravdy nevidí, místo mužů, kteří ano?

Pro natáčení dělala poradce pro ALS Mary Beth Geise a vzhledem k nemožnosti chorobu léčit ve filmu uvidíte z lékaře jenom záda (hraje David Grant Wright). A taky je tam, pokud jste nikdy neviděli, vaporizér v akci v epizodě o použití konopí pro léčebné účely.

• Tahle nemoc mi může sebrat ruce i nohy, hrudník, dýchání i srdce, ale ať se snaží, jak chce, tak mi nikdy nemůže sebrat můj drive.“

To nejsi ty (You´re Not You)
Drama USA, 104 minut
Režie: George C. Wolfe
ČSFD 75%

O ALS jsem vloni viděl ještě další dva filmy: britskou Teorii všeho (The Theory of Everything) a německý snímek Herbert (A Heavy Heart).

Teorie všeho je životopisný příběh Stephena Hawkinga (Eddie Redmayne), génia teoretické fyziky a kosmologie. I když podle některých neurologů nejde v jeho případě o ALS, ale o SMA - spinální muskulární atrofii (napadá nervový systém a vede k postupnému ochrnutí celého těla).  Stejně jako Lou Gehrig o sobě mluví jako o štastlivci. Nejenom proto, že mu pomalý průběh nemoci umožnil objevit úžasné věci, ale také mít velmi okouzlující rodinu.

Přitom mu lékaři při první diagnóze nemoci (v jeho 21 letech) předpovídali 2 – 3 roky života. Když se jeho ženy a autorky knižní předlohy pro film Jane (Felicity Jones) ptali, proč si ho i přes to vzala, řekla, že v té době byla hrozba atomové války tak velká, že vyhlídky na 2 – 3 roky života platily pro všechny.

Ať už je film o životě pacienta s ALS nebo s SMA, rozhodně stojí za to jej vidět. Lékaři jsou ve filmu dva, vedoucího neurologa nemocnice v Cambridge hraje Adam Godley a roli švýcarského lékaře ztvárnil Frank Leboeuf.

Teorie všeho (The Theory of Everything), Romantické životopisné drama
Velká Británie 2014, 123 minut
Režie: James Marsh
ČSFD 79 %

V kontrastu s předchozími snímky je Herbert těžká váha a úplně jiný kalibr. Nejenom tím, že je hlavní hrdina snímku (Peter Kurth) bývalý boxer, který po návratu z vězení úročí svou hrozivou a potetovanou muskulaturu jako vyhazovač a vymahač dluhů, ale také tím, že pochází z odlišného sociálního prostředí a má prakticky nulové rodinné zázemí.

Tím je Herbert jednoznačně syrovější, pravdivější a mnohem bližší reálnému životu. Silný příběh slábnoucího muže, který se na konci jeho životního zápasu snaží napravit životní chyby a slepit střepy svých vztahů dřív, než jej dostihne definitivně poslední KO.

Ve srovnání s předchozími snímky nečekejte emoce v pastelových barvách. Je to syrové a surové v temné východoněmecké režii a úderném rytmu.  Z lékařů tentokrát zbyla role jen na patologa (Andreas Keller) a i tady budete potřebovat kapesník.

Herbert (A Heavy Heart)
Drama, Německo 2015, 109 minut
Scénář a režie: Thomas Stuber
ČSFD 73 % (Soutěžní snímek Febiofest 2016)


Psáno pro Medical Tribune 21. 10. 2016