čtvrtek 7. prosince 2017

Komory 13 - Půjčila mi zlatou náušnici

Blížíme se k Anjouanu a já z horní paluby pozoruji oceán. Je plný plastových odpadků. Kusy polystyrenu, igelitové tašky, plastové nádobí a PET lahve. Konzumní společnost ještě nenaučila místní odpadovému hospodářství. Jen sem všechny ty plastové vymoženosti prodává. Je to podobné jako v jihovýchodní Asii, kde přešli z banánových liší a bambusových hůlek na plastové talíře a příbory prakticky ze dne na den. Ne, tady je to horší, tady nemají ani odpadkové koše. Ani jeden odpadkový koš!

V přístavu kupuji vodu a Mango, KARIBU SANA, MUZUNGU. A protože ani tady v největším městě na ostrově nemají žádnou WiFi, kupuji místní SIMku, abych se ozval domů. Snažím se dámám v kanceláři místního telefonního hegemona vysvětlit, že volat nikomu nebudu, že jenom potřebuji data, ale nevím, jestli mě úplně pochopily. Nechávám je to nastavit, protože návod je jenom v komorštině. Horkou chvilku se pak snažím vrátit po paměti jazykové nastavení telefonu zpátky na české. Protože v celé prodejně nemají ani jednu kancelářskou sponku, půjčila mi na vyproštění slotu na SIMku jedna ta dáma vlastní zlatou náušnici. 

Pošlu domů krátkou zprávu, že jsem OK. Výborně, data v mobilu fungují, a chvilku se ještě potloukám po přístavu, abych našel prodejce lodních lístků. 

Nakonec jsem úspěšný jenom částečně. Mají zavřeno. Na zpáteční cestu mám dvě možnosti odplout, sobotu nebo pondělí a lístek si musím koupit den před tím. Protože je středa, vidím to spíš na neděli. 

Mám jeden použitelný pokus!

Nějak to dopadne. Inshallah! 

Rozloučil jsem se s přístavem a zamířil do kopců. Jinak to odsud nejde, jediná možnost cesty po rovině vede zpátky do oceánu. Šlapu tedy městem do kopce. Za pár kilometrů a osm serpentin nabírám vodu u mešity a dochází mi, že mě čeká další výzva při hledání noclehu. Konec města je v nedohlednu a slunce zapadá do moře pode mnou. 

Nakonec se asfaltová cesta mění na polní, z města se stává vesnice a když konečně skončí obydlené území, silnici lemují jenom vysoko oplocená políčka. 

Začíná být tma a přestává to být jednoduché.

Žádné komentáře:

Okomentovat