六 - První evropská mikropárty v Číně

29.9. 

3:01 

Jop, jop.

Byla jsem šíleně unavená už v 10, když jsme se s T vracely z nákupního centra, kde jsem minutu před (nebo po?) zavíračce reklamovala ovesné vločky, protože měly stát 20¥ a stály 34.90¥

To teda ne!

Reklamace probíhala zajímavě.

Paní neumí anglicky, já neumím čínsky.

Výsledek: vločky nadále bydlí v supermarketu a já mám o 35¥ víc

Krátce po čtvrt na 11 jsme roztřídily nákup a šly vyndat prádlo, které dopralo před 9...

Mimo jiné jsem z pračky vyndala povlak na polštář, povlak na peřinu, prostěradlo a nové prostěradlo.

Mhm. 3:02 a pořád nevím, jak a v čem budu spát.

Vzhledem k absenci sušáků se inspiruji spolubydlícími a suším ložní prádlo přehozené přes zábradlí.

Chtěla jsem ho odnést ven, ale kombinace hlad & únava & zamykání dveří ve 23:00 mi nepřála.

Myslela jsem si, že se trochu najím a půjdu spát.

Po příchodu na pokoj a zapnutí WiFi jsem objevila záplavu zpráv a mezi nimi zprávy od Marii:

22:30 zmeškaný hovor (Maria)

22:35 M: "Kde jsi?"

22:38 H: "Ahoj!"

22: 39 M: „Jestli chceš, přijď na návštěvu, dáme si víno :)“

22:54 „Dej mi 10 minut.“

00:08 Cíl dosažen.

Dmitry. Litva. Forenzní vědy. Ph.D. student (vyřčeno:)

D: „Kde bydlíš?“

H: „Ve vedlejší budově.“

D: „Hmm. To bych neřekl vzhledem k tomu, jak dlouho ti to trvalo.“

(v myšlenkách)

H: „Dík! Víš, kolik to sebere odhodlání, najíst se, pověsit prádlo a sejít jedny schody dolů, přejít halu a vyjít dvoje nahoru, když se člověku chce fakt hodně, hodně spát?

Hodně!

(Hodinu mi to trvalo hlavně proto, že Mukhiddin se po návratu ze společenského večera s krajany přišel podělit o dojmy, zatímco Natalia šla rovnou spát.)

                                    

Začala jsem příběh o komárech a o tom proč jsem unavená, který jsem ani po dvou hodinách nedokončila, protože jsme všichni měli mnoho co říct.

Novinka:

Nejsem jediná Evropanka na kampusu.

Maria je Ruska. Myslela jsem si, že je z asijské části, ale není. Pochází z Moskvy.

A 2 dny zpátky dorazil Dmitry, se kterým jsem se seznámila dnes.

29.9.2018 0:08 první evropská mikropárty v Číně

Ruština. Vtípky. Příběhy. Historky o prvních dnech v Číně.

Víno. Ženy. Zpěv.

Life is what happens to you while you're busy making other plans. (život je to, co se děje, když máme moc práce s jeho plánováním) 
Na tuhle větu/hlášku jsem si vzpomněla, když jsem se v půl třetí ráno vracela na pokoj. Přesně tohle je totiž důvod, proč:

1.      Stále nemám rozumný spánkový režim.

2.      Maily sice píšu, ale spíše formou poznámek v různých textových editorech. Retrospektivy a tvoření mailů za uplynulé 2 týdny se děsím. Zahrnuje to zhruba 10 dokumentů ve Wordu, 20 rozepsaných/odeslaných mailů, 30 zpráv na WeChatu, několik na Messengeru, který momentálně funguje, ale koukám na něj většinou před spaním = ve 3 ráno, 15 poznámkových bloků v počítači, 100 různě dlouhých poznámek v mobilu a odhadem 500 fotek.

3.      Nestíhám se nudit.

4.      Stále nemám uklizeno! (Novinka: Mám vlastní ledničku a pořád ještě nemám spolubydlící.)

5.      Stále jsem neumyla lednici. A mohla bych pokračovat do 100.

Denní dění.

Podstatná je snad jen informace, že jsem si v 9 přečetla zprávu, že ve 14:20 mám sedět v autobusu, který mě spolu s ostatními prváky odveze do nového kampusu. Kancelář pro mezinárodní studenty pořádá vzdělávací odpoledne, kde hosté budou hovořit o imigračních zákonech, školních předpisech, pojištění a dalších tématech, která jsou pro nás důležitá.

Vskutku báječné, dozvídat se o věcech s předstihem. Pravdou je, že jsem se to mohla dozvědět až u oběda. A v konečném důsledku na tom stejně nezáleží.

Poznámky z přednášky:

před 15:00
Video o univerzitě. Hodnotím kladně.

15:13 
Pán mluví a mluví dlouho. Čínsky i anglicky. Mluví o číslech. 1.3 bilionu na výzkum...

O tom, kolik studentů tu je. O tom, jak je škola super a jak je dobrá a v čem je dobrá a čísla a super a nádhera a chce se mi spát.

15:14 
Novej pán. Visa permit

Mluvil dlouho a nepatřil k nejzábavnějším. Perličky:

Maybe you have your country‘s driving licence. (Nejspíš máte ve vaší zemi řidičák.) 

It is useless here.  (Tady vám je k ničemu.) <smích kolem dokola>

Maybe you have international driving license. (Možná má někdo z vás i mezinárodní řidičák.)

That is also useless. (Tak ten je tu taky k ničemu.) <další smích>

15:41 
Please don't drink too much. (Prosím, moc nepijte.)

15:45 
Good luck and enjoy your everyday! (Tak hodně štěstí a užijte si tady každý den!)

Přednáška o zdraví a nemoci. Mladý čínský medik a mladá čínská medička.

15:xx 
The water has not been purified. (Voda z vodovodu není ošetřená k pití.)

15:58 
Byly dobrý, rychlý a vtipný

15:59 
Paní nám poví něco o koleji

--Do not cook meal in your dormitory. (Nevařte si na pokojích.) 
<haha. Myslím si, že minimálně polovina studentů si na pokoji vaří.>

--Do not sing or speak too loudly. (Prosím nemluvte a nezpívejte moc nahlas.) 
<Tohle doporučení/nařízení mě také pobavilo. Paní dodala, že někteří čínští studenti ji poprosili, aby tohle pravidlo zdůraznila. lol>

--Do not come to the dormitory too late. (Nevracejte se na kolej příliš pozdě v noci.) 
<Tohle je taky skvělej vtípek. Rozuměj: Všichni, co tu bydlíme jsme dospělí. Bydlí tu studenti bakalářského programu, ale větší část tvoří studenti Mgr. a Ph.D. oborů. Patřím tu k nejmladším. Najdou se studenti, kterým je 30, některým, ne mnohým, se kvapem blíží 40. narozeniny. Bydlí tady sezdané páry a bydlí tu lidé, co mají děti. Většinou v domovské zemi, protože kvůli neshodám v minulosti se všechny rodiny s dětmi musely přestěhovat mimo kampus. Studenti bydlící poblíž rodin s dětmi si stěžovali, že děti pláčou a dělají hluk. Stěžovali si tak dlouho až studijní oddělení vydalo nařízení, že na koleji pro mezinárodní studenty nesmí bydlet děti. Nevím, jestli takoví studenti nikdy nebyli hluční, ale vsadím se, že si stěžovali ty nejvíc párty typy, co to potřebujou dopoledne dospat... No, a my všichni, co tu takhle bydlíme, máme večerku ve 23:00. Místní studenti mají večerku ve 23:30, hlavní kampus má večerku 23:30, Hunan University nemá večerku vůbec.

A co se stane, když dorazíme pozdě? Musíme klepat na okno a vzbudit ají (= teta,) aby nám odemkla. A teta si pečlivě zapamatuje, kdo ji vzbudil a ráno to nahlásí na studijním oddělení.

Tak. Vítejte ve světě dospělých!

A abych nezapomněla, když chcete jít večer do města, může být. Samozřejmě je potřeba to držet v tajnosti, aby se to na studijním nedozvěděli, protože jít večer do města znamená zůstat venku celou noc. Dveře budou odemčeny v 6:00

Je libo kulturní zážitek z nočního města? Dobrá tedy. Vychutnávejte plnými doušky. Vstříc svítání.>

16:02 
paní dopovídala

???

17:10 
Veškerá moje pozornost je na dovolené nebo spí. Už to trvá moc dlouho.

Co se dělo v mezičase přesně nevím, proběhla přednáška studenta, kterému je asi 35, je ženatý, má dítě a studuje tu Ph.D. Když mu to vyjde, v červenci absolvuje a vrátí se domů. Přednáška byla zajímavá, většinu času. Potom přišla na řadu paní, která nám vyprávěla o pojištění, ale na to už jsem skutečně neměla kapacitu. Pozornost jsem se snažila udržet psaním občasných poznámek, vtipných hlášek a abych neusnula, prohlížela a třídila jsem fotky z mobilu.

Pán nám káravě mluví do duše a označuje uplynulé 2 hodiny za „life saver information“ (život zachraňující informace)

Some of you are playing games. Some of you are sleeping. Some of you are wandering.Your soul is not in this room. (Někteří z vás hrají hry, někteří spíte nebo se vaše mysli toulají. Vaše duše nejsou v téhle místnosti...)

Neříkejte, že vám to nikdo neřekl, protože my jsme vám teď všechno řekli!

Odchod směrem k autobusu. 

Poznat svůj autobus není úplně jednoduchý. Zapamatovala jsem si, že máme zlatý autobus. Na parkovišti jich stojí 5, 1 stříbrný a 4 zlaté. Skvělý.

Cesta na kampus. Večeře s Thanh. Dnes jsem obědvala i večeřela to samé. (Rýže + brambory – 5¥)

Střecha. Spousty fotek. Spousty rozmazaných tmavých fotek, protože se rychle stmívá. Natalia a Mukhiddin jedou do města na setkání s krajany. Našli skupinu na WeChatu „Uzbek in Changsha“.

Já a Thanh se přesouváme do pokoje. Thanh chtěla vidět fotku pokoje. Fotku se mi nechtělo hledat, raději jsem ji pozvala na návštěvu.

T zkoumá fólii na okně. (Měla jsem nalepenou tak 1/3.) Chtěla zkusit trik s mokrým hadříkem z YouTube. Moc nefunguje. Není to tak špatný jako fólie, kterou jsem lepila s Vanessou, ale pořád jsou tam bublinky!!

Při každém pohledu na bublinky si vzpomenu na Elišku, obsedantně kompulzivní poruchu, perfekcionismus, na mytí oken vodorovně a svisle, a že existuje někdo, komu by bublinky na fólii vadily ještě víc než mně. (Pozitivní zpráva je, že přes den skoro nejsou vidět. Za to v noci to stojí za to!)

Odnesly jsme vyprat prádlo, nalepily jsme další kus spolu, takže byly nalepené 4/5 ale pak to začalo bublinkovat a dělat všelijaké jiné neplechy, takže teď jsou přilepené 2/3. Už jsem nechtěla lepit, bylo mi vedro, chtěla jsem na vzduch a chtěla jsem si dolepit fólii SAMA.

AŽ SE MI BUDE CHTÍT.

Jak zdvořile říct osobě, kterou mám ráda, že chci, aby odešla z mého pokoje, když se mi chce křičet, že ta fólie nefunguje, triky nefungujou, nebo alespoň ne dost dobře, že to dělá špatně, že to nechci, nelíbí se mi to, má toho nechat, musí toho nechat! Že chci ven a pryč, že pociťuju značné nepohodlí a cítím se uvězněná uvnitř tohohle pokoje a baráku a kampusu a města! Mhm?

Navrhla jsem, že půjdeme do supermarketu.

Stejně jsme o tom předtím mluvily. Kromě vloček, které nakonec zůstaly pod stejnou střechou, se mnou odcestovala následující delegace:

·         2x kokosový chleba (Sladké pečivo, které se dá jíst, neobsahuje rozinky a vydrží navěky věků.)

·         4x instantní nudle (poznatek: České čínské nudle a čínské instantní nudle nejsou jedno a totéž.)

·         1x brambůrky značky copico, barbecue flavor (Ze známých značek jsou k dispozici Lays, ovšem často v neznámých příchutích, například seaweed flavor <mořské řasy>,  grilled squid flavor <grilovaná sépie> nebo nějaká podivná rajčatová, a Pringles ve známých i neznámých příchutích.)

·         1x Oreo (rodinné balení)

·         cookies (rodinné balení)

·         sušenky v krabičce (Myslela jsem si, že jsou s čokoládou, ale Maria tvrdila, že to jsou červené fazole. Vážně, (vážně !?) dělají pastu z červených fazolí??

·         škrabka na brambory, zeleninu, ovoce (Vanessa mi jednu dala, ale je to podivnost nad podivnost. Kdybych škrábala zeleninu nehtem, dost možná by to bylo rychlejší. Doufám, že s touhle nedopadnu stejně.)

·         sedák na židli s ledníma medvědama (Já ho použiju jako sedák na zem. Tenhle je první vlaštovka, ještě zkouknu Taobao a jiné obchody. A až to tady konečně douklidím – doufám, že to bude letos - budou párty na podlaze!)

Děkuju paní, u které jsem vyreklamovala vločky, za to, že to zvládla s absencí čínské konverzace.