Druhý pohled

A došla šťáva, obrazně i doslova.  Večer nám zhasli a kromě pípání záložních zdrojů pro koncentrátory kyslíku v nemocnici nebylo slyšet ani věčně přítomný hukot generátorů.  Poplach na laguně, logistici startují k energetickému srdci, aby zahájili jejich verzi resuscitace. Já beru klíče od místnosti s lednicemi a cestou k nim odemknu lékárnu číslo tři, kde jsou důležité pojistky, protože i když od ní mají logistici klíče, stejně nebudou v té tmě schopní najít rychle ten správný. Tak proč jim to komplikovat. Potřebuji, aby to nahodili do půl hodiny, jinak budu muset rozběhnout plán B pro chlazení vakcín.  Ale na to je ještě čas, tak jenom stojím a poprvé za 4 měsíce si vychutnávám pohled na noční oblohu plnou hvězd bez světelného smogu nepřetržitě rozsvícené nemocnice a bezpečnostních světel kolem. Až na občasnou čelovku je všude absolutní tma. Nebýt na pozadí horečná snaha logistiků vyřešit problém, byla by to parádní noc uprostřed africké...

Ne, vůbec to není akční ani adrenalinové. Nezachraňuji cizí životy přímou masáží srdce. Je to úplně prosté plánování od stolu, den za dnem. Když udělám chybu, nepřijde se na ní hned. Ukáže se v plné síle za devět měsíců. Nebo za jedenáct, abych neprovokoval vaší představivost ohledně práce od stolu. Ta chyba se ukáže jednoduše tak, že dojde nějaká položka na skladu.  Třeba dnes došel paracetamol 500 mg. Všichni ho znáte, na teplotu, na bolest. Doma ho máte určitě pár tablet. Já jich pro nemocnici potřebuji minimálně 8000 týdně.  Naštěstí ho mám čím nahradit, místo jedné velké tablety pět malých dětských. A už za tři dny přistane letadlo s nákladem. Kromě paracetamolu doručí i tinidazol proti průjmové giardióze, injekční metronidazol a další antibiotika pro chirurgické pacienty, u kterých hrozí sepse. I s ostatním zdravotnickým materiálem toho bude víc než čtyři tuny. Jako farmaceuti na misích nezachraňujeme životy přímo, ale když uděláme chybu, komplikujeme ...