Druhý pohled

V roce 1942 si ve filmu Tenkrát v Kalifornii (In Old California) zahrál lékárníka slavný klaďas John Wayne (mimochodem jeho otec byl také lékárník). A je to role cukrkandlového slaďouše srovnatelná s Limonádovým Joem. Lékárník Tom Craig přijíždí z Bostonu do Sakramenta v Kalifornii s úmyslem otevřít si tu lékárnu. Už v San Francisku na sebe upoutá pozornost, když si v baru vykřičeného domu poručí k pití sklenici mléka, čistého, bez rumu. Zaplatí stříbrným dolarem, ale dřív jej mezi prsty obrovskou silou ohne, což mu vyslouží obdiv přihlížejících a později v Sakramentu i odbyt proslulého Craigova tonika. Ještě v baru zkrotí obávaného násilníka, když jej (pomocí trochy éteru a hřebíčkového oleje) zbaví bolesti z podebraného zubu. Na pozadí milostného nepravidelného čtyřúhelníku pak probíhá obvyklá westernová bitva dobra se zlem, ve které je lékárník (i mimo otevírací dobu) pokaždé ochoten přispěchat na pomoc trpícím pa...

„Bylo mi 27 let, když jsem poprvé zemřel. Pamatuji si, že všude bylo bílo. Byla válka a já si připadal živý, ale po pravdě jsem byl mrtvý.“ Svěrací kazajka  je původně oděv ve tvaru bundy nebo krátkého kabátku s příliš dlouhými rukávy. Po zasunutí do rukávů přecházejí paže křížem přes hrudník a konce rukávů jsou pak zavázány za zády. To zajišťuje, že ramena jsou držena blízko hrudníku s co možná nejmenším pohybem. V psychiatrii se používá jako jeden z omezovacích prostředků k zamezení volného pohybu pacienta u různých poruch. Její použití upravuje §39 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Používá se bez souhlasu dotčené osoby jako prevence jejího poškození nebo poškození jejího okolí a k zajištění bezpečnosti a zdraví. Mimo psychiatrii se využívá jako pomůcka iluzionistů v únikových performancích.  Světový rekord nejrychlejšího úniku ze svěrací kazajky drží od roku 2011 Sofia Romerová z Velké Británie s časem 4,69 sekundy. Ač...

Asi úplně první film s lékárníkem byl   Lékárník  (The Pharmacist) natočený v roce 1933 v období vrcholící hospodářské krize.  W. C. Fields ukazuje v pouhých sedmnácti minutách tohoto prekomediálního dílka veškerý marasmus provozování lékárny. Ekonomickou nutnost naskladnit kromě léků také balastní sortiment, od kýčovitých suvenýrů přes domácí potřeby až k poštovním známkám. Očekávanou servilnost k pacientům až k úplné dehonestaci lékárny na veřejnou toaletu. A k tomu všemu ještě neuspokojivý rodinný život vedle nesnášenlivé ženy a zpovykaných dcer. Přes to všechno neztratil lékárník Dilweg (s přispěním pravidelného přísunu protřepaných koktejlů Martini) svůj životní optimismus a z podobných příčin ani oblibu u „pacientů“. V posledním roce prohibice USA byla lékárna místem, kde šlo „pod tárou“ získat ledacos, bourbon nevyjímaje.

Když už píšeš o těch filmech s lékárnickými rolemi, napiš, prosím, taky o tom děsným seriálu Doktor Martin. Hraje ho Donutil a říká lékárnici paní Kunešová... A mám to. A to jsem o seriálech nechtěl psát vůbec. Na přání udělám vyjímku. A vezmu to z jedné vody na čisto. Jak to s těmi seriály vlastně je, hlavně s těmi nekonečnými. Doktor Martin   měl být komediální seriál. Česká televize natočila 2 řady, a tou druhou řadou to skončilo. V diskusi na webu lékárnické komory se k seriálu objevilo několik nelichotivých poznámek, zejména kvůli charakteru posta vy lékárnice Sandry Kunešové.  foto: Česká televize Hrála jí Milena Steinmasslová a vcelku věrohodně ztvárnila scénářem předepsané charakterové vlastnosti Blběny Obecné (to mám z jiného mailu), jež je stižena mírnou hysterií a lehkou hypochondrií. A že jí namachrovaný profesor a chirurgická kapacita z velkoměsta říká paní Kunešová? No a co. V jiném seriálu z lé...

Cestou z Heleny ( By Way of Helena ) je neoficiální název filmu The Duel (Souboj) . Je nejenom o souboji dobra se zlem, lékaře s léčitelem, ale také o souboji práva a spravedlnosti s autoritářstvím.  - „A viděl jsem ho, Bůh je mi svědkem, že položil svou velkou ruku na hlavu kulhající dospívající dívky a uzdravil jí, že začala znovu chodit. Jako nějaký nový Ježíš Kristus.“  - „Promiňte mi, Ctihodnosti, mám uvěřit tomu, že jí vyléčil? Jenom na ní položil ruku a ona šla?“  - „Celou cestu do kostela. Ano. Druhý den se s ní oženil.“  Tak to je jedna tvář podivného kazatele, proroka a léčitele Abrahama Branta. Ta druhá je násilí rasismus a nějaká podivná forma hypnózy, kterou drží v šachu všechny obyvatele městečka Mount Hermon, nedaleko texaské hranice s Mexikem blízko řeky Rio Grande.  Píše se rok 1888 a jediné právo v zemi bezpráví určuje a prosazuje skupina mužů, kteří sami sobě říkají Texas Ranger.   W...