Přeskočit na hlavní obsah

Lékaři ve filmu - Svěrací kazajka (The Jacket)

„Bylo mi 27 let, když jsem poprvé zemřel. Pamatuji si, že všude bylo bílo. Byla válka a já si připadal živý, ale po pravdě jsem byl mrtvý.“

Svěrací kazajka je původně oděv ve tvaru bundy nebo krátkého kabátku s příliš dlouhými rukávy. Po zasunutí do rukávů přecházejí paže křížem přes hrudník a konce rukávů jsou pak zavázány za zády. To zajišťuje, že ramena jsou držena blízko hrudníku s co možná nejmenším pohybem. V psychiatrii se používá jako jeden z omezovacích prostředků k zamezení volného pohybu pacienta u různých poruch. Její použití upravuje §39 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. Používá se bez souhlasu dotčené osoby jako prevence jejího poškození nebo poškození jejího okolí a k zajištění bezpečnosti a zdraví.

Mimo psychiatrii se využívá jako pomůcka iluzionistů v únikových performancích.  Světový rekord nejrychlejšího úniku ze svěrací kazajky drží od roku 2011 Sofia Romerová z Velké Británie s časem 4,69 sekundy.

Ačkoliv je obdoba svěrací kazajky popsána už v roce 1772 v knize irského chemika a lékaře Davida Macbridea, datuje se její „vynález“ do Francie roku 1790, kdy jí čalouník Guilleret vyrobil pro nemocnici v Bicêtre. V té době byla považována za humánnější variantu tehdy častého omezení pomocí lan nebo řetězů. Vzhledem k tomu, že francouzské guilleret můžeme přeložit jako energický, rozpustilý, pohyblivý, je jeho vynález tak trochu atypickým Nomen Omen.



















Použití svěrací kazajky jako nástroje zvůle a šikany v San Quentinské věznici popsal Jack London v roce 1915 podle skutečného příběhu nespravedlivě odsouzeného Eda Morrela. Tulák po hvězdách se jmenuje ta kniha o utrpení bezmocného jedince.

Film Svěrací kazajka (The Jacket) z roku 2005 je psychologický thriller a je Londonovým Tulákem volně inspirován. Nepopisuje ovšem barbarské a surové metody vězeňských dozorců v Kalifornii, ale podobné praktiky v psychiatrické léčebně ve Vermontu v Nové Anglii (film je natáčen ve Skotském Bangour Village Hospital). Na místo bachařů tu s mučící svěrací kazajkou nastupují zřízenec, sestra a lékaři.



Ve filmu jsou hned tři. Britský seriálový herec Steven Mackintosh představuje v epizodní roli doktora Hopkinse (bez křestního jména), lékaře sice nesouhlasícího s experimentální terapií, ale ve skutečnosti poslušného rozhodnutí vedoucího lékaře Thomase Beckera (Kris Kristofferson), kterému se „experimentem“ pomáhá. Kristofferson trochu v rozporu s lékařskou etikou svým zvráceným léčením trestá „choromyslné zločince“ odsouzené do blázince pro nepříčetnost. Metoda spočívá ve vysokých dávkách fiktivního neuroleptika loxadolu v kombinaci s lorazepamem (ve filmu generický Ativan). Kromě této farmakoterapie ještě speciální svěrací kazajka (i s fixací nohou a krku) a jako bonus několik (i desítek hodin) v šuplíku v márnici. Přežití takové léčby se počítá spíše na dny než na měsíce.  



Třetí z trojlístku lékařů, doktorka Beth Lorensonová (
Jennifer Jason Leigh) o experimentu něco tuší, ale zjistěte něco validního v blázinci.

Hlavní hrdina Jack Sparks (v podání Adriena Brodyho) nakonec zemře (několikrát), ale cestou ke smrti se stihne v roce 2007 znovu seznámit a zamilovat (se vším, co k tomu patří) do překrásné Jackie Priceové (Keira Knightley). To všechno mezi Štědrým dnem a Silvestrem roku 1992.

V blázinci je možné všechno a já ani po několikerém zhlédnutí nepochopil, co je to ta deziluze.
Pro větší autentičnost se pro lepší pochopení charakteru postavy nechal Adrian Brody do márničního boxu zavírat i mimo natáčení.


Svěrací kazajka (The Jacket)
(USA/Německo) 2005, 103 minut v kině a 94 v televizní verzi
Mysteriózní/ SciFi/ Thriller
Režie: John Maybury
Scénář: Massy Tedjedin
Česká premiéra 4. července 2005
ČSFD.cz 78%, IMDB.com 7,1


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lékárníci ve filmu - Básníci

  Popelky filmové produkce Zábava se tu nekoná, noc je jak černá madona, jen když se půlnoc přiblíží, princezna smutná za mříží čeká, že někdy zazvoní spanilý rytíř na koni. Znáte? Pamatujete si? Čtvrtý díl básnické série se začal připravovat v roce 1992. Tereza Brodská se v roli čerstvé absolventky farmaceutické fakulty Ute [1] chystá sloužit noční, lékárenské službě se pomalu krátí dech a u Bednaříků v Trutnově se finišuje s převodem úplně první lékárny do soukromých rukou. V době premiéry (22. 7. 1993) bylo Tereze Brodské 25 let, já měl za sebou druhý ročník a Ondra Bednařík na rozhodnutí o přijetí na farmaceutickou fakultu teprve čekal. Film považovali mnozí kritici za nejhorší ze série a režiséru Kleinovi dávali za vinu přílišný důraz na karikování tehdejších reálií a také vtipy příliš laciné a unavené. Možná ano. Na rozdíl od předchozích tří dílů, ze kterých měla Karolína (na fakultě ta hezčí a pečlivější polovina naší dvojice) ...

Lékárníci ve filmu - Síť lékáren Dobrodinec, doktor Martin, paní Kunešová a ti druzí

Když už píšeš o těch filmech s lékárnickými rolemi, napiš, prosím, taky o tom děsným seriálu Doktor Martin. Hraje ho Donutil a říká lékárnici paní Kunešová... A mám to. A to jsem o seriálech nechtěl psát vůbec. Na přání udělám vyjímku. A vezmu to z jedné vody na čisto. Jak to s těmi seriály vlastně je, hlavně s těmi nekonečnými. Doktor Martin   měl být komediální seriál. Česká televize natočila 2 řady, a tou druhou řadou to skončilo. V diskusi na webu lékárnické komory se k seriálu objevilo několik nelichotivých poznámek, zejména kvůli charakteru posta vy lékárnice Sandry Kunešové.  foto: Česká televize Hrála jí Milena Steinmasslová a vcelku věrohodně ztvárnila scénářem předepsané charakterové vlastnosti Blběny Obecné (to mám z jiného mailu), jež je stižena mírnou hysterií a lehkou hypochondrií. A že jí namachrovaný profesor a chirurgická kapacita z velkoměsta říká paní Kunešová? No a co. V jiném seriálu z lé...

Téměř 2 miliony rizikových balení

Dne 5. září informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv o závadě v jakosti minimálně jedné (ale až tří šarží) pro 5 léčivých přípravků Atram, Neurol (dvě různé síly), Oxazepam a Prednison. Celkem 8 šarží a zhruba 60 000 balení. Zjištěná závažnost rizika byla důvodem pro rozhodnutí stáhnout uvedené vadné šarže všech výše uvedených přípravků až z úrovně pacientů a dalších 50 000 balení ze zdravotnických zařízení.  Celkem 110 000 balení pouze v České republice a dalších zhruba 1 milion 800 tisíc v evropském měřítku. Pojem „závada v jakosti“ je v informaci SÚKL vysvětlen větou: „… je možné, že balení bude obsahovat jiný lék, než jaký mu byl původně vydán.“ Co takové eufemické vysvětlení znamená v praxi a jak rozumět odůvodnění? V praxi to znamená, že nikdo není schopen odhadnout, jaké účinné látky jsou v tabletách toho, kterého léčivého přípravku. A možných kombinací záměn může být mnoho. Od relativně málo rizikov...