Nemoci ve filmu - Železný kůň

Lou Gehrig se narodil jako Heinrich Ludwig Gehrig a v roce 1923 podepsal profesionální smlouvu v baseballovém týmu New York Yankees.

Za 17 sezón, které za ně hrál, byl sedmkrát po sobě nominován do „all-star“ týmu, šestkrát vyhrál světovou sérii, dvakrát byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem ligy a jednou získal Triple Crown (prvenství ve třech nejdůležitějších statistikách v jedné sezóně najednou).

Za celou kariéru odpálil 493 homerunů, doběhl 1.993 bodů po odpálení a celých 56 let držel rekord s 2.130 utkáními, ve kterých nepřetržitě po sobě nastoupil.

V roce 1939 byl při předčasném ukončení kariéry ve věku 36 let „Železný kůň“ (Iron Horse) Lou Gehrig uveden do síně slávy a jeho dres číslo 4 byl poprvé v historii baseballu vyřazen z používání.

Důvodem pro ukončení kariéry bylo onemocnění amyotrofickou laterární sklerózou (ALS), dnes také známé jako Lou Gehrigova nemoc. V den svého rozloučení s baseballem prohlásil Lou Gehrig před vyprodaným stadionem New York Yankees mimo jiné:

„Víte, že jsem letos neměl povedenou sezónu, přesto se dnes cítím jako nejšťastnější chlap, který kdy chodil po povrchu země. Jen se podívejte na ty kluky kolem mě, jsem šťastný, že jsem s nimi mohl hrát a vyhrávat …

...Neměl jsem letos nejlepší sezónu, ale měl jsem hrozně moc důvodů, abych žil…“ 

Později ještě fanouškům ještě po novinářích vzkázal: 

Nemyslete si, že jsem v depresi nebo pesimistický. Mám úmyslu vydržet tak dlouho, jak to bude možné. A pak, až přijde nevyhnutelné, přijmu to a budu doufat v nejlepší. To je vše, co mohu dělat.“ 

O dva roky později (1941) zemřel.

Velký životní příběh Lou Gehriga zatím nikdo nenatočil, ale Lou si zahrál celkem ve třech filmech. Sám sebe v dokumentárním střihovém snímku Velké momenty baseballu (Baseball´s Greatest Moments)  z roku 1991 a sebe hrál také v komedii Speedy z roku 1928.

Nepočítáme-li neúspěšný konkurs na roli Tarzana (zachovala se jenom Louova fotografie v leopardí bederní roušce), je jeho jedinou hereckou rolí rančer stejného jména ve westernu Rawhide z roku 1938. Bezejmenného lékaře v Rawhide hrál Edward Cecil a jediné, co lze z filmu zjistit o Lou Gehrigově nemoci je, že ještě není poznat.  

ALS je smrtelné onemocnění, a ačkoli existují formy onemocnění s pomalejší progresí, je průměrná doba přežití 2 - 3 roky. V současné době není známa žádná léčba, podáváním riluzolu lze život nemocného prodloužit v průměru o 10 týdnů. Příčinou smrti bývá selhání respiračního svalstva nebo bulbární syndrom, při kterém vyhasne kašlací reflex a může dojít k aspiraci a udušení.

Slova Lou Gehriga mimo jiné zazní i při jiném rozloučení, na jiném pohřbu. Ve filmu, natočeném podle knižní předlohy Michelle Wildgenové, To nejsi ty (You´re Not You).

© 2014 - eOne Films US

Úspěšná klavíristka Kate (Hilary Swank) se vyrovnává se stejnou nemocí taky tvrdě a po svém. Odmítne renomovanou ošetřovatelku s léty praxe a dobrým doporučením a najme Bec (Emmy Rossum). Přitom „studentka“ Bec nemá žádnou praktickou zkušenost, ani sebekázeň a sotva zvládá svůj vlastní život.

Jenomže nastoupí jako ošetřovatelka zrovna ve chvíli, když to Kate začne skřípat s manželem (Josh Duhamel v další nepřesvědčivé roli) a začnou se dít věci.

Nezbývá než slevit na té upjaté a konzervativní straně (Kate) a hodně přidat na té druhé (Bec). A jak se tohle nepravděpodobné pouto prohlubuje, přicházejí obě ženy na to, čím by vlastně chtěly být. Bec se nakonec stane poslední baštou a obranným valem před těmi, kteří přeci nejlíp vědí, co je pro Kate nejlepší. Zejména v situacích, kdy už jim sama nedokáže odpovídat, že to „nejlepší“ není, co si sama přeje.

A někdy je ochota za někoho křičet mnohem lepší, než perfektní znalost ošetřovatelských technik a vynikající reference.

I když jsou ve scénáři nějaká hluchá místa a spoustu hraní na city (nezapomeňte si připravit kapesníky), je výkon Hilary Swank bezchybný. A když si odmyslíte ta prvoplánová klišé, najde se hodně moudrých rad, kterými by se měli řídit nejenom nemocní (jakoukoliv chorobou), ale především my zdraví. Jen si většinou uvědomíme pozdě ty VELKÉ PRAVDY:

…, že vzdělání je zrádná věc, nevíš o ní, dokud není pozdě! (komentář moudré Kate k nezodpovědné Bec, která tu školu přece jenom fláká víc, než je zdrávo)

…, že je důležité dělat, to co si přejeme. HNED. Ne až potom, potom už to totiž nemusí jít. Potom, znamená nikdy.

•             Chtěla jsem cestovat, chtěla jsem dělat hudbu; a teď je pozdě…

… a že si máme všímat lidí, kteří nás doopravdy milují.

•          Díval se na mě tak, jako se na mě nikdo nikdy, před tím, ani potom, nedíval. Čím to je, že stojíme o muže, kteří nás doopravdy nevidí, místo mužů, kteří ano?

Pro natáčení dělala poradce pro ALS Mary Beth Geise a vzhledem k nemožnosti chorobu léčit ve filmu uvidíte z lékaře jenom záda (hraje David Grant Wright). A taky je tam, pokud jste nikdy neviděli, vaporizér v akci v epizodě o použití konopí pro léčebné účely.

• Tahle nemoc mi může sebrat ruce i nohy, hrudník, dýchání i srdce, ale ať se snaží, jak chce, tak mi nikdy nemůže sebrat můj drive.“

To nejsi ty (You´re Not You)
Drama USA, 104 minut
Režie: George C. Wolfe
ČSFD 75%

O ALS jsem vloni viděl ještě další dva filmy: britskou Teorii všeho (The Theory of Everything) a německý snímek Herbert (A Heavy Heart).

Teorie všeho je životopisný příběh Stephena Hawkinga (Eddie Redmayne), génia teoretické fyziky a kosmologie. I když podle některých neurologů nejde v jeho případě o ALS, ale o SMA - spinální muskulární atrofii (napadá nervový systém a vede k postupnému ochrnutí celého těla).  Stejně jako Lou Gehrig o sobě mluví jako o štastlivci. Nejenom proto, že mu pomalý průběh nemoci umožnil objevit úžasné věci, ale také mít velmi okouzlující rodinu.

Přitom mu lékaři při první diagnóze nemoci (v jeho 21 letech) předpovídali 2 – 3 roky života. Když se jeho ženy a autorky knižní předlohy pro film Jane (Felicity Jones) ptali, proč si ho i přes to vzala, řekla, že v té době byla hrozba atomové války tak velká, že vyhlídky na 2 – 3 roky života platily pro všechny.

Ať už je film o životě pacienta s ALS nebo s SMA, rozhodně stojí za to jej vidět. Lékaři jsou ve filmu dva, vedoucího neurologa nemocnice v Cambridge hraje Adam Godley a roli švýcarského lékaře ztvárnil Frank Leboeuf.

Teorie všeho (The Theory of Everything), Romantické životopisné drama
Velká Británie 2014, 123 minut
Režie: James Marsh
ČSFD 79 %

V kontrastu s předchozími snímky je Herbert těžká váha a úplně jiný kalibr. Nejenom tím, že je hlavní hrdina snímku (Peter Kurth) bývalý boxer, který po návratu z vězení úročí svou hrozivou a potetovanou muskulaturu jako vyhazovač a vymahač dluhů, ale také tím, že pochází z odlišného sociálního prostředí a má prakticky nulové rodinné zázemí.

Tím je Herbert jednoznačně syrovější, pravdivější a mnohem bližší reálnému životu. Silný příběh slábnoucího muže, který se na konci jeho životního zápasu snaží napravit životní chyby a slepit střepy svých vztahů dřív, než jej dostihne definitivně poslední KO.

Ve srovnání s předchozími snímky nečekejte emoce v pastelových barvách. Je to syrové a surové v temné východoněmecké režii a úderném rytmu.  Z lékařů tentokrát zbyla role jen na patologa (Andreas Keller) a i tady budete potřebovat kapesník.

Herbert (A Heavy Heart)
Drama, Německo 2015, 109 minut
Scénář a režie: Thomas Stuber
ČSFD 73 % (Soutěžní snímek Febiofest 2016)


Psáno pro Medical Tribune 21. 10. 2016