一 Je v Číně

Hanka odjíždí na rok do Číny. Studovat.

Přípravnou fázi vynechávám, někdy možná doplním. Tohle je první zpravodajství, jak trochu neuspořádaně chodilo z cesty a prvních dnů:

Den 0

Xian, přestupní stanice a objevila jsem první problém. Nechala jsem doma Revolut kartu. (moje poznámka: REVOLUT je platební multiměnová prepaid karta, doporučuji všem cestovatelům, ale zřejmě jsem se s jejím zařizováním namáhal zbytečně)

PS: všude je vedro

O 3 hodiny později – místní čas 19:30

Maminko jsem v Changsha!

Facebook, Messenger ani WhatsApp nefungují. Mám místní simku, byla pěkně drahá, vlastně vůbec nevím, co na ní je, ale mám data. 

Jela jsem taxi, nejdražší jízda, co jsem kdy zažila, ale nedá se svítit, hlavně, že jsem v budově pro mezinárodní studenty areálu university.

Jsem ráda, že mám kde spát! Tatínkovo balení je nejlepší, ale vydolovat ručník bude oříšek. 

Piš mi co nejvíc, prosím, SMS na české číslo mi teď nepřijde a všechny kamarády mám na  Messengeru, tak jsi moje jediné spojení s domovem. Doufám, že si brzy najdu kamarády! Je to složité. Anglicky umí málokdo, i když umí je to takové eeeh a nejisté, nemůžu si psát s kamarády a najít si něco na internetu jde taky jen těžko. Skoro nic se nenačítá... 

Chvilku nefungoval ani mail, dost jsem se lekla. Teď jsem na pokoji. Bylo to složitý. Jsem v pořádku. 

Potkala jsem zahraničního studenta, který mluví anglicky, odvedl mě na kolej a teď mi šel sehnat peřiny. Je tu třetím rokem, umí čínsky. 

Zapomenout kartu je dost nepříjemná situace, ale věřím, že to zvládnu! 

Den 1 – zpráva do školy a domů vlastně taky

Právě stojím v přijímací kanceláři čínské university a čekám. (Je 11:08)

Nakonec jsem měla kde spát, ubytovali mě na koleji v 9 večer a dnes, až budu zaregistrovaná, bych se měla stěhovat jinam. 

Je tu velmi horko a vlhko. Všude běží klimatizace. Všechno je obrovské, doprava rušná, podle mého zmatená. S angličtinou je to tady složitější, ale najdou se lidé, kteří umí.

Email je jediné médium, přes které mohu komunikovat, většina stránek a aplikací je blokovaná. 

Na pátý pokus jsem si dnes konečně úspěšně nainstalovala WeChat. Mají to tady všichni a jinak se tu nekomunikuje a vlastně se pomocí WeChat i platí.

Skupinový chat s rodiči 19:30 v ČR 1:30 Čína

H:

Hodinu jsem uklízela. 

Utřela jsem stůl. Utřela jsem ho tolikrát, že jsem si raději mohla koupit jiný při těch cenách, co tu mají.
Umyla jsem zrcadlo i umyvadlo. Umyvadlo je pořád hnusné a špinavé a neumytelné. A teče a jsou v něm díry.
Utřela jsem věšák na ručníky a opláchla celou koupelnu. Místo desinfekce jsem použila sprchový gel.

Táta:
Neměla bys radši jít spát, máte už strašně pozdě...

Maminka:
Proč, když tak pěkně uklízí?

Den 3 – odpovědi na smršť otázek

Jak bydlíš?

Bydlet se tu dá.  Mám pokoj sama pro sebe. Je to jako apartmán. 2 pokoje (postel, stůl, 2 židle) mají společné umyvadlo + koupelnu (sprcha a turecký záchod) a místnost, kde je trojsedačka (ne gauč, spíš lavička) konferenční stolek (má asi metr a půl) a velká skříň, která dost smrdí a televize. Bude to tu fajn. Jen to chce generální úklid. 

Sehnat hadr je nadlidský úkol. Všude mají jen ručníky nebo mop. (Všude = byla jsem na 2 místech) Mám rozkošný mop. Musím ho vyfotit, než s ním vytřu. Pak už tak rozkošný nebude. 

Spolubydlící tu zatím není. 

Jak se dorozumíváš?

Čínsky umím pozdravit a poděkovat, takže anglicky. Naštěstí se většinou najde někdo, kdo pro mě překládá, když potřebuju mluvit s tetama na recepci nebo v obchodě. 

Sranda byla, když mi opravář dnes ráno vysvětlovat, že si můžu v umyvadle umýt ruce až za 2 hodiny. (Byly v něm 2 dírky a kolem odpadu to protékalo, minimálně půlka na podlahu. Naštěstí jsem to zjistila hned a nelila tam nic nechutného.) Lepidlo tu smrdí ještě teď.

On neuměl anglicky. Já čínsky. Co všechno mi řekl nevím. Pochopila jsem gesto mytí rukou a ukazoval 2 na prstech a na mobilu. 

Už jsi byla ve škole?

Nebyla. Včera jsem se zaregistrovala na studijním. Dneska jsem se byla zeptat, kdy mi začíná škola. Paní na studijním mi pověděla, že napřed půjdu na lékařskou prohlídku a na policii (povolení k trvalému pobytu, všichni zahraniční studenti, co zůstávají déle než půl roku, musí) a až to bude hotové, ukáže nám školu a nemocnici. Takže vlastně ani nevím, kdy mi začíná škola. 

K doktoru i na policii půjdeme společně (zahraniční studenti) a zorganizuje to škola. 

Kdy nevím. Dají mi vědět. 

Jací jsou na tebe lidé? Jsou hodní?

Moc hodní. Ochotní. Nápomocní. 

Spoustu lidí (asi 4) mi nabídli, že za mě něco zaplatí. (Myslím, že každý z nich mi nakonec něco zaplatil.) Peníze zpátky nechtějí.

Platí se tu mobilem. Já zatím nemůžu. Potřebuju účet v bance. Byla jsem ho dnes zařizovat, ale mají moc žádostí (jsem šestnáctá), takže mi zavolají příští týden. Do té doby budu platit hotově. 

I na trhu venku se platí mobilem. Oskenuješ QR kód, napíšeš částku, co ti obchodník řekne, a zadáš PIN. Pak už jen ukážeš mobil prodejci. Často na to ani nekoukají. Věří si. (Předpokládám)