Druhý pohled

Photo © Lionsgate Na pozadí příběhu je velká aféra farmaceutické firmy Pierson Pharmaceuticals, jejíž ředitel Arthur Denning (Anthony Hopkins) je osobně zodpovědný za falšování výsledků klinických studií u přípravku Vipraxilin. Jak se z prvního obrazu snímku dozvídáme, zpochybnili vyšetřovatelé případu věrohodnost všech předregistračních klinických studií. Později vyjde najevo, že Denning se přímo podílel na úpravě laboratorních výsledků, protože původní (nezfalšované) závěry studií by FDA (Federální úřad pro léky a potraviny) odmítla a k registraci přípravku by nedošlo.  Hned v úvodu filmu ale sledujeme mediální erupci, která palcovými titulky hlásí „Klinické studie se změnily v katastrofu“ a moderátoři hovoří o obžalobě Pierson Pharmaceuticals, kvůli TŘEM(!) prokázaným úmrtím. A ačkoliv inspektoři FDA ve studiích nenašli žádné důkazy o falešných datech, další úmrtí s prozatím nepotvrzenou souvislostí s případem jsou hlášena každý den a p...

Varování: Může způsobovat úzkost, paranoiu a smrt. Photo © Open Road Films   Film mnoha tváří, jež svým názvem sice inklinuje k obžalobě farmaceutického průmyslu, ale nakonec je o něčem jiném. O zneužívání informací, o porušování obchodních pravidel i lékařské etiky a nakonec i o tom, že když už vám nezbývá nic, o co byste mohli přijít, dá se spravedlnosti pomoct vlastní rukou. Lékaři jsou ve filmu hned čtyři. Hlavní roli doktora Jonathana Bankse ztvárnil Jude Law a z opačného pólu mu ve vedlejší roli sekunduje Catherine Zeta-Jones jako doktorka Victoria Siebertová. Ta vstupuje do filmového děje poprvé v kuloárech konference Americké psychiatrické asociace s názvem „Nové hranice v ADHD“. Čtveřici psychiatrů pak v minoritních rolích starších partnerů doktora Bankse doplňují Eleanor Simonová a Paul Alexander (Laila Robins a Peter Friedman) [1] . Se Simonovou, Banksem a Alexanderem se potkáváme při obědě, který platí nová, mladá (a hezká) rep...

Dne 5. září informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv o závadě v jakosti minimálně jedné (ale až tří šarží) pro 5 léčivých přípravků Atram, Neurol (dvě různé síly), Oxazepam a Prednison. Celkem 8 šarží a zhruba 60 000 balení. Zjištěná závažnost rizika byla důvodem pro rozhodnutí stáhnout uvedené vadné šarže všech výše uvedených přípravků až z úrovně pacientů a dalších 50 000 balení ze zdravotnických zařízení.  Celkem 110 000 balení pouze v České republice a dalších zhruba 1 milion 800 tisíc v evropském měřítku. Pojem „závada v jakosti“ je v informaci SÚKL vysvětlen větou: „… je možné, že balení bude obsahovat jiný lék, než jaký mu byl původně vydán.“ Co takové eufemické vysvětlení znamená v praxi a jak rozumět odůvodnění? V praxi to znamená, že nikdo není schopen odhadnout, jaké účinné látky jsou v tabletách toho, kterého léčivého přípravku. A možných kombinací záměn může být mnoho. Od relativně málo rizikov...

Je to tady zase, každou chvíli pípne SMS nebo nový mail s předmětem PF. Každý rok se chystám, že napíšu nějakou univerzální odpověď, ale nikdy k tomu nedošlo. Až dnes. Pravidelně totiž na ta Pé eFka neodpovídám. (A ani sám žádné nerozesílám.) Ne snad, že bych lidem kolem sebe, blízkým, vzdáleným i nejvzdálenějším nepřál hodně štěstí v novém roce. Tak nějak jim ho přeji pořád, nejenom na konci prosince. Počítače prý nám pomáhají řešit spoustu starostí, které bychom bez nich neměli. Před lety se nakoupilo patero pohlednic, napsalo vzdáleným tetám a strýčkům. Letos (myšleno v současnosti) se to hravě zvládne jedním mailem (pro jistotu všem kontaktům v adresáři) a jednou více či méně vtipnou SMSkou pro výběr z kontaktů v mobilu. Na druhé straně se z jednoho hromadného odeslání doručí násobně více mailů (stovky až tisíce) a desítky až stovky SMSek (s rozšiřováním neomezených tarifů jich přibývá). Vloni poprvé jsem si nastavil mailový filtr na péefkový SPAM, všechno, co má v předm...