Přeskočit na hlavní obsah

Lékaři ve filmu - Vedlejší účinky

Varování: Může způsobovat úzkost, paranoiu a smrt.
Photo © Open Road Films 

Film mnoha tváří, jež svým názvem sice inklinuje k obžalobě farmaceutického průmyslu, ale nakonec je o něčem jiném. O zneužívání informací, o porušování obchodních pravidel i lékařské etiky a nakonec i o tom, že když už vám nezbývá nic, o co byste mohli přijít, dá se spravedlnosti pomoct vlastní rukou.

Lékaři jsou ve filmu hned čtyři. Hlavní roli doktora Jonathana Bankse ztvárnil Jude Law a z opačného pólu mu ve vedlejší roli sekunduje Catherine Zeta-Jones jako doktorka Victoria Siebertová. Ta vstupuje do filmového děje poprvé v kuloárech konference Americké psychiatrické asociace s názvem „Nové hranice v ADHD“. Čtveřici psychiatrů pak v minoritních rolích starších partnerů doktora Bankse doplňují Eleanor Simonová a Paul Alexander (Laila Robins a Peter Friedman)[1].

Se Simonovou, Banksem a Alexanderem se potkáváme při obědě, který platí nová, mladá (a hezká) reprezentantka fiktivní, nicméně bohaté farmaceutické firmy Esilly. Při úvodních soustech steaku dostane prostor natřásání lékařů, kteří zvyšují sázky, respektive svou hodnotu, upozorněním na benefity ostatních (golf na Havaji od firmy Warner-Lambert nebo prestižní lístky na světovou sérii v baseballu, včetně podepsaného vítězného míče, což je nejenom nákladné, ale také obtížně sehnatelné), se dostává ke slovu také etický kodex farmaceutické firmy, který dovoluje zaplatit lékařům oběd, pokud se alespoň 5 minut bude hovořit o práci. Ta nakonec představuje 50 tisíc dolarů za účast ve studii fiktivního anxiolytika (Dilatrix) pro doktora Bankse. Jenže Dilatrix a Esilly jsou ve filmu jen křoví pro skutečného viníka, respektive obětního beránka, neméně fiktivní a neméně bohatou firmu Sadler Benelux vyrábějící hit v terapii úzkosti a deprese, preparát s účinnou látkou alipazon obchodovaný pod názvem Ablixa.

Tvůrci snímku šli v přípravě dokonce tak daleko, že firmě vybudovali skutečné webové stránky (můžete si je prohlédnout dokonce i dnes), a další, na kterých najdete celou standardní dokumentaci včetně příbalového letáku a SPC o přípravku. Mimo to si můžete přehrát i reklamu a prohlédnout reklamní plakáty s mottem „Take back tomorow“ (Vezměte si zítřek zpět). V reklamě a na promoplakátu k Ablixe si jednu z žen zahrála i britská divadelní herečka Alexa Brown. Možná proto, že jednu psychiatrickou diagnózu (v roli Virginie Woolfové) už ztvárnila v Londýnském divadelním představení Šílená žena (Mad woman).

Ani motto přípravku není zvoleno náhodně, protože jedna z terapeuticko-edukativních vět doktora Bankse, která ve filmu zazní, odkazuje na mimořádnou definici deprese od „známého“ psychologa: „Deprese je neschopnost vytvářet budoucnost.“ Ve filmu ale už není, že autorem té věty byl známý americký psycholog a představitel existencionální psychoterapie Rollo May.

Ve filmu také nejsou blíže osvětleny ani narážky na dvoumiliardovou pokutu pro Warner-Lambert  nebo miliardovou pokutu pro Eli Lilly[2] a tak pointu odkazů a symboliku chápou jen hodně orientovaní diváci. Na podrobnější vysvětlování ve stopáži nebylo moc času ani prostoru a navíc byl scénář filmu koncipován tak, aby nemohlo dojít ke konfliktům a soudním sporům s farmaceutickými firmami. Před premiérou filmu scénárista Scott Burns[3] prohlásil, že konzultace s právníky pro tento film zabraly víc času než pro všechny jeho předešlé filmy dohromady.

Přitom Burns a jeho odborný konzultant, doktor Sasha Bardey (forenzní psychiatr z vězeňského oddělení Bellevue Hospital v New Yorku) odvedli v pozadí příběhu neskutečně kvalitní rešeršní práci a marginální zmínky v dialozích to jenom potvrzují. V případě Eli Lilly se jednalo o průlomové rozhodnutí FDA, která v roce 2009 exemplárně trestala za nepovolený „off label“ marketing antidepresiva Zyprexa (olanzapin) v neschválených indikacích. V té době šlo o nejvyšší pokutu v dějinách, kterou FDA odůvodnila snahou zamezit praxi, kdy je pokuta za neoprávněný marketing kalkulována do obchodní strategie. Celá kauza byla součástí velkého federálního šetření, které dopadlo i na další firmy.

Ještě před uvedením filmu se na pozici držitele zatím největší pokuty dostala společnost GSK, která dostala pokutu 3 miliardy dolarů za nepovolený „off label“ marketing přípravků Wellbutrin (bupropion) a Paxil (paroxetin). Oba přípravky jsou ve filmu citovány v souvislosti s lékovou anamnézou hlavní hrdinky příběhu, Emily Taylorové (Rooney Mara). A podle další z terapeuticko-edukativních vět doktora Bankse: „Ty léky ovlivňují serotonin, zakazují mozku povel ‚Buď smutný!‘“

Do lékového profilu filmového děje ale patří i další podobné přípravky, u nichž bylo v době natáčení vedeno obdobné řízení. Jde také o inhibitory zpětného vychytávání serotoninu Prozac (fluoxetin), Effexor (wenlafaxin) a Zoloft (sertralin) a navíc ještě antiepileptikum Depakote (valproát sodný), jehož nepovolený „off label“ marketing vyšel firmu Abbot Laboratories na 1, 6 miliardy dolarů.

Do stejné party „hříšníků“ patřil v té době i Pfizer s pokutou ve výši 2, 3 miliardy dolarů za „off label“ marketing antibiotika Zyvox (linezolid), antiepileptika Lyrica (pregabalin), antiflogistika Bextra (valdecoxib) a antipsychotika Geodon (ziprasidon). Takto široké spektrum látek a v době natáčení neukončené řízení pomohlo přípravkům i firmě Pfizer zůstat bez citace v dialozích a nepřímo na něj navazuje pouze odkaz na Warner-Lambert, kterého Pfizer kvůli originálnímu atorvastatinu (Lipitor), obchodně nejúspěšnějšímu přípravku minulého století, zařadil do svého portfolia v roce 2000.

Nicméně firma Warner-Lambert je pro příběh důležitá z jiného důvodu. Řízením před Federální obchodní komisí (FTC) z roku 1977 v kauze klamavé reklamy na ústní vodu Listerine (jako prevenci a terapii nachlazení!) vstoupila firma Warner-Lambert do americké historie a tím i učebnic právnických škol v oblasti korporátního práva. A Federální obchodní komise je pro příběh neméně důležitá. Na začátku i na konci filmu je totiž zneužití informací v obchodním styku, za což manžel hlavní hrdinky Martin Taylor (Channing Tatum) odseděl čtyři roky, aby jej manželka Emily krátce po návratu ubodala k smrti z důvodu nepříčetnosti pod vlivem vedlejších účinků alipazonu (Ablixa). Jak trefně v třetí z terapeuticko-edukačních vět shrnul Dr. Banks: „Nejste blázen, jste jen obětí okolností a biologických pochodů.“

Dobrou práci odvedl tvůrčí tým i ve vykreslení věrohodných příznaků náměsíčného chování. Emily chodí, s otevřenýma očima a prázdným výrazem v obličeji, bosky a v noční košili. Její pohyby jsou sice neohrabané, ale je schopna vykonávat složité činnosti, krájí zeleninu, připravuje tousty, ladí rádio. Na druhou stranu není schopna odpovídat na otázky a nakonec se vrací do postele, aby si ráno po probuzení na nic, co dělala, nepamatovala.

Přesto se ve filmu najde i několik diskutabilních momentů. Doktor Banks vystupuje nejenom jako Emiliin terapeut, ale také v roli soudního znalce v jejím případu i přes to, že pokyny Amerického sdružení pro znalecké výpovědi požadují nestrannost soudního znalce. Podivuhodné je i to, že si v souvislosti s řešením otázky Emiliiny náměsíčnosti ani obhájce ani státní zástupce nevyžádali testy k potvrzení této diagnózy, například polysomnografii nebo  neurozobrazování.

Alternativně se film mohl jmenovat Hořká pilulka. A je hořkou pilulkou, protože upozorňuje na několik kontroverzních témat z farmakologie, psychiatrie, lékařské etiky a souvisejících medicínských i právních otázek, které v myslích diváků zůstanou i po závěrečných titulcích. Stejně jako fakt, že psychiatr – muž je při terapii mladé, hezké a zranitelné pacientky profesionálně a lidsky ohrožen daleko více než lesbicky orientovaná lékařka ve stejné roli, ačkoliv do vězení nakonec půjde jenom jeden z nich.

Vedlejší účinky (Side Effects) - Psychologický / Krimi / Drama / Thriller
USA, 2013, 101 min
Režie a kamera:  Steven Soderbergh
Scénář:  Scott Z. Burns
ČSFD – 77 %
Na Mezinárodním filmovém festivalu Berlinale získal v roce 2013 Steven Soderbergh ocenění Zlatý Medvěd za nejlepší film.

Psáno pro Medical Tribune 3. 10. 2016






[1] Oba společně hráli například v seriálu Patty Hewes – nebezpečná advokátka.
[2] Částky jsou v amerických dolarech.
[3] Mimo jiné také scénárista dalšího thrilleru s lékařskou tématikou Nákaza.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lékárníci ve filmu - Básníci

  Popelky filmové produkce Zábava se tu nekoná, noc je jak černá madona, jen když se půlnoc přiblíží, princezna smutná za mříží čeká, že někdy zazvoní spanilý rytíř na koni. Znáte? Pamatujete si? Čtvrtý díl básnické série se začal připravovat v roce 1992. Tereza Brodská se v roli čerstvé absolventky farmaceutické fakulty Ute [1] chystá sloužit noční, lékárenské službě se pomalu krátí dech a u Bednaříků v Trutnově se finišuje s převodem úplně první lékárny do soukromých rukou. V době premiéry (22. 7. 1993) bylo Tereze Brodské 25 let, já měl za sebou druhý ročník a Ondra Bednařík na rozhodnutí o přijetí na farmaceutickou fakultu teprve čekal. Film považovali mnozí kritici za nejhorší ze série a režiséru Kleinovi dávali za vinu přílišný důraz na karikování tehdejších reálií a také vtipy příliš laciné a unavené. Možná ano. Na rozdíl od předchozích tří dílů, ze kterých měla Karolína (na fakultě ta hezčí a pečlivější polovina naší dvojice) pro každou situaci zejména v

Lékárníci ve filmu - Síť lékáren Dobrodinec, doktor Martin, paní Kunešová a ti druzí

Když už píšeš o těch filmech s lékárnickými rolemi, napiš, prosím, taky o tom děsným seriálu Doktor Martin. Hraje ho Donutil a říká lékárnici paní Kunešová... A mám to. A to jsem o seriálech nechtěl psát vůbec. Na přání udělám vyjímku. A vezmu to z jedné vody na čisto. Jak to s těmi seriály vlastně je, hlavně s těmi nekonečnými. Doktor Martin   měl být komediální seriál. Česká televize natočila 2 řady, a tou druhou řadou to skončilo. V diskusi na webu lékárnické komory se k seriálu objevilo několik nelichotivých poznámek, zejména kvůli charakteru posta vy lékárnice Sandry Kunešové.  foto: Česká televize Hrála jí Milena Steinmasslová a vcelku věrohodně ztvárnila scénářem předepsané charakterové vlastnosti Blběny Obecné (to mám z jiného mailu), jež je stižena mírnou hysterií a lehkou hypochondrií. A že jí namachrovaný profesor a chirurgická kapacita z velkoměsta říká paní Kunešová? No a co. V jiném seriálu z lékařského prostředí byl jakýsi Cvach, takový teoretický všeu

Téměř 2 miliony rizikových balení

Dne 5. září informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv o závadě v jakosti minimálně jedné (ale až tří šarží) pro 5 léčivých přípravků Atram, Neurol (dvě různé síly), Oxazepam a Prednison. Celkem 8 šarží a zhruba 60 000 balení. Zjištěná závažnost rizika byla důvodem pro rozhodnutí stáhnout uvedené vadné šarže všech výše uvedených přípravků až z úrovně pacientů a dalších 50 000 balení ze zdravotnických zařízení.  Celkem 110 000 balení pouze v České republice a dalších zhruba 1 milion 800 tisíc v evropském měřítku. Pojem „závada v jakosti“ je v informaci SÚKL vysvětlen větou: „… je možné, že balení bude obsahovat jiný lék, než jaký mu byl původně vydán.“ Co takové eufemické vysvětlení znamená v praxi a jak rozumět odůvodnění? V praxi to znamená, že nikdo není schopen odhadnout, jaké účinné látky jsou v tabletách toho, kterého léčivého přípravku. A možných kombinací záměn může být mnoho. Od relativně málo rizikové záměně alprazolam/oxazepam nebo alprazolam 0,25mg/alprazolam 0