Lékaři ve filmu - Provinění

Photo © Lionsgate

Na pozadí příběhu je velká aféra farmaceutické firmy Pierson Pharmaceuticals, jejíž ředitel Arthur Denning (Anthony Hopkins) je osobně zodpovědný za falšování výsledků klinických studií u přípravku Vipraxilin.

Jak se z prvního obrazu snímku dozvídáme, zpochybnili vyšetřovatelé případu věrohodnost všech předregistračních klinických studií. Později vyjde najevo, že Denning se přímo podílel na úpravě laboratorních výsledků, protože původní (nezfalšované) závěry studií by FDA (Federální úřad pro léky a potraviny) odmítla a k registraci přípravku by nedošlo. 

Hned v úvodu filmu ale sledujeme mediální erupci, která palcovými titulky hlásí „Klinické studie se změnily v katastrofu“ a moderátoři hovoří o obžalobě Pierson Pharmaceuticals, kvůli TŘEM(!) prokázaným úmrtím. A ačkoliv inspektoři FDA ve studiích nenašli žádné důkazy o falešných datech, další úmrtí s prozatím nepotvrzenou souvislostí s případem jsou hlášena každý den a pacienti umírají s ústy plnými krve.

Jenže Pierson Pharmaceuticals je firma v hodnotě 8,7 miliardy dolarů, které ovládá jediný muž. To se ve finále celé mediální kauzy přetaví do rozhořčeného hlasu pacientů, že největší vina padá na lékaře, kteří „zradili pacienty“, když se na falšování údajů podíleli.  A tím se téma farmaceutický průmysl, pacienti, léky a kontrola jejich schvalování dostává ze hry a dál už je to o něčem jiném. Dál už je to neo noir story s kriminální zápletkou v důsledku násobného se zapletení s atraktivní blondýnou (jak jinak).  Pro méně znalé filmového slangu jde v žánru noir o příběhy lidí, pro něž je charakteristický cynismus a necitelnost.

Photo © Lionsgate

Osmimiliardový generální ředitel farmaceutické firmy si jistě může dovolit povyražení s trofejní blondýnkou Emily Hynes (Malin Ackerman), tím spíš, že je to žena, kterou podle lékové anamnézy (oxycodon, ritalin, vikodin, aderall a koktejl mnoha SSRI andidepresiv) později vyšetřující inspektorka (Julia Stiles) charakterizuje jako osobu, která si spontánně vyvinula každou známou a řadu zatím neznámých mentálních poruch, nebo jí něco (nebo někdo) vystrašilo k smrti.

Ať už jsou důvody pana ředitel držet si blonďatého mazlíčka v dosahu jakékoliv (sám říká, že na ní miluje právě její složitost), pravděpodobně jde jen o to, že jako jeho někdejší sekretářka proti němu má schované důkazy o falšování výše zmíněných klinických studií a dokud je bude mít, bude její pozice po boku pana ředitele dostatečně pevná, ale ne zas tak pevná, aby kvůli ní udělal cokoliv. Jenže složitějším ženám nestačí ani relativně neprolomitelné pouto, a tak se Emily pokusí dokázat sama sobě, že ochota vyplatit 2,5 milionu dolarů je dostatečným důkazem lásky pana ředitele a důvodem pro pokračování vztahu.  

Ale tady složitost nekončí. Hlavní hrdina, ženatý začínající právník se slibně se rozjíždějící kariérou Ben Cahill (Josh Duhamel), je totiž „správný“ chlap, který se pro úspěch „dobré“ věci (a vítězství správného chlapa) neštítí ani špinavé práce. Jak sám říká: „Není to podvod, když správný chlap vyhraje.“   

     

A protože je Emily jeho dávnou expřítelkyní a žádný případ není dost velký jako kauza Pierson Pharmaceuticals s prokázaným úmrtím 268 pacientů, máme tady zárodek nemanželské aférky. Josh sice odolá a místo po Emily se hladově vrhne po důkazech k případu, jenže jak učí antické i Shakespearovské tragédie, pomsta odmítnuté ženy je ničivější než zemětřesení a pomsta odmítnuté milenky násobně překoná zlost podváděné manželky. Dokonce i po smrti.  

Manželku hlavního hrdiny Charlotte (Alice Eve) najdeme v roli lékařky v jedné z vedlejších ženských rolí (celkem pět filmových žen v roli s více než jedním dialogem nemá ostatně ve filmu jinou než vedlejší roli). Charlotte ve většině záběrů vypadá na to, že výše uvedený koktejl léčiv sama užívá, na rozdíl od Emily, která tak naopak nevypadá ani jednou. Jenže role lékařky je pro děj důležitá, zejména v okamžiku, kdy na intenzivní péči leží důležitá svědkyně a „špinavou prací“, o kterou si Josh neštítí říct své ženě, je nenechat jí svědčit. Pro její umlčení má ovšem Charlotte vlastní důvody. Ale stejně jako otázky kolem etiky lékařů falšujících výsledky studií nechává rovinu profesního selhání lékařky na JIP film bez odpovědi.

A jak říká největší a nejskrytější padouch příběhu, dravčí právník a partner v mocné právní kanceláři Charles Abrams (Al Pacino): „V právu není pravda. Všichni lžou!“ a pak ještě „Každý, i podprůměrný právník, vám potvrdí, že není důležité, jak to je, ale jak to vypadá.“

A proto se není co divit, že zjevná rivalita Abramse a Denninga je pouze hrou na právo a spravedlnost, protože, když se právní kancelář tváří jako úhlavní nepřítel, může ve skutečnosti elegantně prohrávat soudní spory a nechat si za to od naoko znepřátelené farmaceutické firmy vyplácet vysoké finanční bonusy nad rámec mimosoudního vyrovnání s poškozenými.

Pokud Vás náhodou tento text inspiroval ke zhlédnutí, měli byste vědět, že film byl po omezené projekci v britských kinech, kde po prvním víkendu (šesti promítáních) vydělal přesně 97 liber (jednotek ne milionů), uvolněn pro DVD a BluRay distribuci.  

Shintaro Shimotsawa je podepsán jako producent pod průměrnými snímky Nenávist (z roku 2004), kde si vyzkoušel práci v nemocničním prostředí, protože hlavní hrdinkou je zdravotní sestra, a Smrtící nenávist (2008). Jako scénárista se podílel na průměrném snímku The Echo (Ozvěna). Misconduct (Provinění) je jeho režijním debutem, ale ani tady nepřekročil hranici průměrnosti a velký potenciál příběhu zůstal po úvodních minutách nevyužitý, stejně jako velký herecké možnosti Anthony Hopkinse i Al Pacina. Škoda.  

Provinění (Misconduct)

Drama/Thriller, USA 2016, 106 minut

Režie: Shintaro Shimotsawa

ČSFD 47 %

PS: The Hollywood Reporter otiskl velmi odmítavou recenzi Franka Shecka, který poukázal na to, že ačkoliv je jednou z ústředních postav nemilosrdný a bezohledný ředitel velké farmaceutické firmy, Provinění z toho nedokázalo nic vytěžit. Ani se tak nepřiblížilo možnostem, které by dávalo například filmové zpracování životního příběhu Martina Shkreliho.

Shkreli obsadil titulní stránky a hlavní vysílací čas obviněním z podvodu při prodeji sběratelských karet Magic: The Gathering. Jeho další triky a případy velké bezohlednosti farmaceutického průmyslu rozvířily mediální prostor USA už v roce 2015 a patří mezi ně skandální zdražení antiparazitika Daraprim (používá se mimo jiné k léčbě toxoplasmózy u těhotných, dětí a HIV pozitivních pacientů) o více než 5 000 % (z 13, 50 USD na 750 USD). Toto zdražení se sice snažil Shkreli odůvodnit nutností dalšího výzkumu, ale šetření prokázalo, že společnost Turing Pharmaceuticals touto cestou navýšila roční zisk o 375 miliónů dolarů. Shkreli sám se při vyšetřování před výborem Kongresu USA v únoru 2016 zaštítil pátým dodatkem ústavy a odmítl vypovídat. Místo toho si z průběhu jednání tropil posměšky a bavil přítomné televizní kamery grimasami.  To následně komentoval na svém Twitterovém účtu slovy: „…je težké akceptovat imbecily, které máme ve vládě.“

Kromě toho byl Shkreli na konci loňského roku obviněn federální porotou v Brooklynu, že jako součást zpětného narovnání investic za 11 miliónů dolarů nelegálně řídil další farmaceutickou firmu Rethropin a tím zpronevěřil majetek hedgeového fondu, který spravoval. Při vyšetřování dvaatřicetiletý Martin Shkreli zařadil sám sebe mezi nejúspěšnější podnikatele ve farmacii a na podporu důkazu neviny sám navrhl kauci ve výši 5 miliónů dolarů. 

Psáno pro Medical Tribune 12. 10. 2016