Lékaři ve filmu - Mania days

Kay Redfield Jamison (22. června 1946) je americká klinická psycholožka a také spisovatelka. V obou těchto rolích se zaměřuje na bipolární afektivní poruchu, kterou od puberty sama trpí. Je profesorkou psychiatrie na lékařské fakultě Johns Hopkins University a čestnou profesorkou anglického jazyka skotské University of St. Andrews.

Během své kariéry získala řadu ocenění a publikovala více než sto odborných článků. Byla jmenována jedním z nejlepších lékařů ve Spojených státech a časopis TIME jí označil titulem Hrdina medicíny (Hero of Medicine). 

Ve své knize Touched with Fire: Manic-Depressive Illness and the Artistic Temperament  zkoumá vztah mezi bipolární poruchou a uměleckou tvořivostí.

Kniha obsahuje rozsáhlé případové studie velkých světových umělců, kteří pravděpodobně trpěli cyklothymií, depresivní poruchou nebo bipolární afektivní poruchou. Mezi hodnocenými jsou takové osobnosti jako Lord Byron, Emily Dickinson, William Blake, Edgar Alan Poe, Victor Hugo, Francis Scott Fitzgerald, Ernst Hemingway, Paul Gauguin, Edward Munch nebo Vincent van Gogh. Z českých zástupců se dostalo na Gustava Mahlera. 

O bipolární afektivní poruše je také film Touched with fire, ve kterém je kniha několikrát citována a ve kterém Kay Jamisonová dokonce sama sebe asi 2 minuty hraje.

A nebyl by to film o bipolární poruše, kdyby nebyl také trochu bipolární. Můžete ho totiž najít i pod alternativním názvem Mania Days.

Kromě skutečné lékařky Kay Jamisonové jsou ve filmu ještě dvě role lékařů. Vedlejší roli ústavní lékařky Strinské relativně uvěřitelně hraje Maryann Urbano a pidirolička ambulantního specialisty, doktora Lyonse (Daniela Gerroll) se snad ani hodnotit nedá.

Hlavní hrdinové filmu, básnířka Carla (Katie Holmes) a tak trochu raper a tak trochu malíř Marko (Luke Kirby) se do sebe zamilují v léčebně, do které se náhoda svedla ve stejnou dobu a se stejnou diagnózou – bipolární afektivní porucha. Zatímco Carla trochu ujíždí ze sluníčka, Marko je vyloženě měsíční typ. Po propuštění z léčebny jim sice doktorka Strinská odmítne fungovat jako dohazovačka, ale oni poradí si jinak. 

Tak jako se u nás dává rande „pod vocasem“ u Národního muzea, čeká Marko vytrvale, každou neděli ve 3 odpoledne, v Muzeu moderního umění (MoMa) před obrazem Hvězdná noc od prestižního člena bipolárního klubu Vincenta van Gogha.

Carle s Markem to společně klape především proto, že se Carla nechává přesvědčit Markem k odmítání terapie, která (hlavně podle Marka) potlačuje jejich uměleckou kreativitu. Marko přitom opakovaně cituje právě publikaci doktorky Jamisonové. Dokonce s ní domluví schůzku, jen její rozhodnutí celoživotně užívat lithium považuje za slabost… Někoho prostě nepřesvědčí ani jeho dlouholetý idol. 

A co se stane, když se dva pacienti s diagnózou bipolární afektivní porucha rozhodnou spolu žít a mít dítě, na to byste si mohli dojít do kina, až to někde u nás budou dávat.

Nebudete ochuzeni, snad s výjimkou sněžení peří s polštářů, o žádné typické klišé zobrazení psychiatrického pacienta. Ve filmu je agresivita ke zřízencům, divné pohledy s otevřenou nebo i zavřenou pusou i (sebe)vražedné sklony. V červnu jsem o tom viděl pěkný klip proti stereotypům. Klip se jmenuje pro tuto rubriku stylově: Zapomeňte na filmy. Hraje v něm třeba mladý talentovaný student divadelní produkce Jeník Tyl, shodou okolností také s bipolární poruchou.

                                                                    

Protože se filmem jako červená nit prolíná souhvězdí Velkého vozu z Hvězdné noci (Starry Night), van Goghovy olejomalby, zpaměti namalované roku 1889 v sanatoriu Saint Rémy de Provence, nabízím ještě jeden odkaz. Kalnou vodu (jako alegorii na depresivní stav) totiž dokáže umělecká reprodukce Hvězdné noci překrýt i v současnosti.   

A kdyby ani to nestačilo, najděte si chvilku na romantické koukání se na hvězdy (souhvězdí Velkého vozu určitě najdete i potmě). Taky si pusťte (nebo si zazpívejte) hitovku Dona McLeana z roku 1971 – Starry, starry night a zapřemýšlejte nad tím, že nebýt bipolární poruchy, mohla by historická i současná díla vypadat možná jinak. 

Kromě historických umělců totiž bipolární poruchou trpěli i současní (nebo nedávní) umělci, například Kurt Cobain, Petr Muk, Karel Svoboda, Miloš Kopecký, Britney Spears, Miley Cyrus, Richard Müller, Sinéad O´Connor, Catherine Zeta-Jones nebo Ozzy Osbourne.

Mania Days (Touched With Fire)
USA, 2015, 110 min
Scénář a režie: Paul Dalio

Na ČSFD zatím bez hodnocení, na IMDb 6,1 z 10.

Psáno pro Medical Tribune, červen 2016.