Přeskočit na hlavní obsah

二十 - #typická_Hana

Další pracovní víkend za mnou. Neděli jsem věnovala konferenci a sobotu taky.

Nadešel čas zhodnocení projektu mojí profesorky a tím projektem bylo založení biobanky.
V pátek se celý den uklízelo a probíhaly poslední přípravy. Co se bude dít během následujících 2 dní upřímně netuším, ale předpokládám, že se nudit nebudeme.

Vzhledem k výjimečnému a důležitému víkendovému programu posílám první vlaštovku.

Nová láska

20.3.2019
Totální léto – vedro, dusno; denní maximum 31°C
A v noci bouřka. Typicky letní. Slejvák. Vítr, kterej zněl, jakože odnáší střechu a hromy, co podle zvuku drtí budovu na prach.


Zpátky v čase: V poledne přišel balíček.
Objevila jsem novou lásku.
Jmenuje se 欧文, anglicky Kyrie.




Po dlouhém přemýšlení (listopad – březen) a několika doporučeních jsem si (konečně) koupila boty na basket.
1. Abych byla cool kid a abych byla součástí cool kids crew.
2. Abych byla baller
🎶 I wish I was a little bit taller
I wish I was a baller
I wish a had a girl who looked good, I would call her 🎶


Kluci mají všichni stejný basketbalový boty, koupila jim je profesorka.
No a některý lidi mají další, svoje, basketbalový boty.
A mně se líbily Kyrie.
A může za to Alfréd. Zejména Alfréd.
No. Jenomže!
Když boty přišly, zjistila jsem, že jsou jiný. A zkoumala jsem proč.
A zjistila jsem... že Alfréd má Kyrie 4
Hu Han taky.
A Ben taky.



Instead of being part of the cool kids crew I am cooler than I intended to be... 🤷‍♂️

A zatímco já mám novou lásku a hraju, Alfréd si stále válí šunky doma v posteli a máčí si nohu v 艾草.
Už 14 dní.
Člověk by si skoro myslel, že to udělal schválně. 🤦‍♂️

V lab teď dělám všechno a nic. Například čtu vědecký články. A pak se taky rozčiluju, že kolem chodí lidi a mluví lidi a telefonujou lidi a křičí lidi a nezavíraj dveře lidi a mně pak táhne na kotníky. A potom ten článek čtu 1000x a stejně nic nevím a moje produktivita je stejná jako teplota tekutýho dusíku.
(Chtěla jsem napsat stejná jako v mrazáku v biobance, ale to je jenom kolem - 80°C.)

Minulej pátek jsme měli stejnou párty jako ten první pátek po návratu a už ani nevím, kterej den a nechce se mi to teď hledat, ale odeslala jsem poslední a nejposlednější, finální a nejfinálnější verzi zvacího dopisu pro profesory a o několik dní později i pro studenty.
Milionkrát přečtenou, okomentovanou, upravenou, opravenou, zkontrolovanou, přepsanou, naformátovanou, připravenou.
Připravenou na cestu do světa.
(Zvací dopis na konferenci, která se bude konat v září. Podrobnosti někdy, časem.)
2 měsíce to trvalo 🤷‍♂️

Včera se mě 斌哥 zeptal, jestli bych mu zkontrolovala článek. Řekla jsem, že jo a ptala jsem se, jak je to dlouhý. Říkal, že dost.
Čekala jsem dost, 10 - 15 stránek.

Má to 24!

Taky jsem se ptala, kolik mám času. Řekl mi, že čím dřív, tím líp, což je časovej údaj naprosto na...
Potom povídal něco o 2 až 3 dnech a opravování po částech.
Místo včera odpoledne mi to poslal dneska ráno.

Ten článek je o taxonomii nějaký myši a rozlišování jednotlivejch druhů a lehce odlišnejch jedinců na základě sekvencování DNA. (Jestli tahle věta nedává smysl nebo je tam něco špatně, omlouvám se, ale tak nějak rozumím tomu článku. Nedává mi moc smysl a netuším, jestli jsou tam chyby nebo ne, protože tomu nerozumím. Jsou dokonce odstavce, kdy nerozumím každýmu druhýmu slovu a mám dojem, že jsem ty slova nikdy neviděla ani neslyšela.) Takže asi tak...
A toho mám prosím 24 stránek.
Ještě, že 4 jsou reference a 3 tabulky...

Zásadní studijní/pracovní/vědecká informace je, že půjdu na zkušenou do nemocnice a budu tam dva měsíce. Kdy, jak a kam přesně zatím nevím. Podrobnosti budu domlouvat s profesorkou, ale až po tomhle víkendu. Teď bylo všechno dost náročný, všichni zaneprázdnění, atmosféra hustá, doufám, že se to uklidní.

A poslední důležitá informace: Budu mít spolubydlící. Od 1.4. (Není to aprílovej vtípek.)
Budoucí spolubydlící je spíš paní než slečna. Je ze Sýrie a studuje PhD v oboru "Nursing". Je vdaná, má 2 děti a do teď tady měla rodinu na návštěvě, takže bydlela venku (rozuměj: ne na koleji.) Rodina se vrátila domů a paní se vrací na kolej, má tady kamarády.

Hned první noc po tom, co jsem se to dozvěděla se mi zdálo, že jsem se druhý den probudila a spolubydlící vybourala všechny příčky v apartmánu včetně koupelnové a pozvala všechny kamarády na oběd.
Největší šok jsem měla z toho, že nejenom že musím sdílet "obývák", koupelnu a umyvadlo, ale takhle nemám ani vlastní pokoj kam se zavřít a nemůžu se zavřít ani do sprchy!

Naštěstí všechny příčky pořád stojí, můžu se zavřít, dokonce zamknout, v pokoji i ve sprše a spolubydlící tu zatím nebydlí.
Bude to zajímavý, bude to výzva.
Zatím mám z pokoje skladiště, protože jsem sem přesunula všechny věci z "obýváku" a koupelny, takže tu sotva projdu. 🤷‍♂️

No, nabitý víkend přede mnou a v pondělí je prvního...
Uvidíme.

 //A tenhle pořád nehotovej text píšu už desátej den. #typická_Hana

Poděkování bude Diance za to, že je můj deníček 24/7.
Může z ní teď klidně bejt můj tiskovej mluvčí. Kdybyste někdo chtěl vědět, jak často chodím do koupelny ať už za jakýmkoliv účelem, kolikrát denně jím, co a jak to chutnalo, poví vám to všechno. Dotazy směřujte na ní. Dík! 😂

Končim.

30.3. 1 hodina ráno update: Jedenáctej den 🤦‍♂️ A už je zas všechno jinak. Ale o tom zas jindy.

Brou

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lékárníci ve filmu - Básníci

  Popelky filmové produkce Zábava se tu nekoná, noc je jak černá madona, jen když se půlnoc přiblíží, princezna smutná za mříží čeká, že někdy zazvoní spanilý rytíř na koni. Znáte? Pamatujete si? Čtvrtý díl básnické série se začal připravovat v roce 1992. Tereza Brodská se v roli čerstvé absolventky farmaceutické fakulty Ute [1] chystá sloužit noční, lékárenské službě se pomalu krátí dech a u Bednaříků v Trutnově se finišuje s převodem úplně první lékárny do soukromých rukou. V době premiéry (22. 7. 1993) bylo Tereze Brodské 25 let, já měl za sebou druhý ročník a Ondra Bednařík na rozhodnutí o přijetí na farmaceutickou fakultu teprve čekal. Film považovali mnozí kritici za nejhorší ze série a režiséru Kleinovi dávali za vinu přílišný důraz na karikování tehdejších reálií a také vtipy příliš laciné a unavené. Možná ano. Na rozdíl od předchozích tří dílů, ze kterých měla Karolína (na fakultě ta hezčí a pečlivější polovina naší dvojice) ...

Téměř 2 miliony rizikových balení

Dne 5. září informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv o závadě v jakosti minimálně jedné (ale až tří šarží) pro 5 léčivých přípravků Atram, Neurol (dvě různé síly), Oxazepam a Prednison. Celkem 8 šarží a zhruba 60 000 balení. Zjištěná závažnost rizika byla důvodem pro rozhodnutí stáhnout uvedené vadné šarže všech výše uvedených přípravků až z úrovně pacientů a dalších 50 000 balení ze zdravotnických zařízení.  Celkem 110 000 balení pouze v České republice a dalších zhruba 1 milion 800 tisíc v evropském měřítku. Pojem „závada v jakosti“ je v informaci SÚKL vysvětlen větou: „… je možné, že balení bude obsahovat jiný lék, než jaký mu byl původně vydán.“ Co takové eufemické vysvětlení znamená v praxi a jak rozumět odůvodnění? V praxi to znamená, že nikdo není schopen odhadnout, jaké účinné látky jsou v tabletách toho, kterého léčivého přípravku. A možných kombinací záměn může být mnoho. Od relativně málo rizikov...

Lékárníci ve filmu - Síť lékáren Dobrodinec, doktor Martin, paní Kunešová a ti druzí

Když už píšeš o těch filmech s lékárnickými rolemi, napiš, prosím, taky o tom děsným seriálu Doktor Martin. Hraje ho Donutil a říká lékárnici paní Kunešová... A mám to. A to jsem o seriálech nechtěl psát vůbec. Na přání udělám vyjímku. A vezmu to z jedné vody na čisto. Jak to s těmi seriály vlastně je, hlavně s těmi nekonečnými. Doktor Martin   měl být komediální seriál. Česká televize natočila 2 řady, a tou druhou řadou to skončilo. V diskusi na webu lékárnické komory se k seriálu objevilo několik nelichotivých poznámek, zejména kvůli charakteru posta vy lékárnice Sandry Kunešové.  foto: Česká televize Hrála jí Milena Steinmasslová a vcelku věrohodně ztvárnila scénářem předepsané charakterové vlastnosti Blběny Obecné (to mám z jiného mailu), jež je stižena mírnou hysterií a lehkou hypochondrií. A že jí namachrovaný profesor a chirurgická kapacita z velkoměsta říká paní Kunešová? No a co. V jiném seriálu z lé...