八 - Múzy spí

Buď spí múzy. Nebo spím já. Nebo jsem zaneprázdněná.

Nejčastější otázka je, co teď dělám. 

Více či méně pravidelně chodím do lab. Čas je nepravidelný, ale většinu dne strávím v lab. Někdy tomu říkají lab (laboratoř), jindy office (kancelář.) Office je výstižnější. Mám svoje místo. Svůj stůl. A taky mám mentorku/kamarádku/partnerku – Fu Yao Xue aka Luna Lovegood.

Každý zahraniční student má přiděleného kamaráda na měsíc. Tenhle kamarád je rádce, pomocník, průvodce, někdy trochu otrok. Mají nás na starost a mají nám pomoct žít a přežít. Cokoliv potřebujeme, jsou nám k dispozici.  Každý měsíc dostaneme nového kamaráda. (Myslím si, že je to proto, aby přežili i oni.)

Moje parťačka mi byla přidělena na „první měsíc“ proto, aby mi pomohla sestavit studijní plán, protože letos dokončila Bc. studium tady na univerzitě. Jenomže ejhle, chyba lávky. Studijní plán pro Číňany funguje jinak než pro zahraniční studenty.

Jej.

Zpátky do lab.

Sedím v místnosti se 2 teacher asistent (asistující učitel) – Harry a John Bean. Dále jsou v místnosti Hani a Felix. Nevím, co dělají ti dva, jak se jmenuje jejich pozice, ani jaká je jejich náplň práce. (Za to vím, jak to vypadá u nich doma.) /lol/ Není mi jasné, jestli jsem tak oblíbená nebo jestli chtějí vědět, kdy jsem a kdy nejsem v lab, ale ze 4 zahraničních studentů jsem s učitelema v General Office právě já.

Hani je malinká, menší než já. Čínské jméno Han. Jméno Hani má havajský původ. Nechtěla jsem jí pojmenovat Hana. Nabízelo se to, ale ne. Je rozkošná. Vypadá na 16. Nebo možná na 18. Bylo mi jasný, že je jí víc. O dost víc, když pracuje a má minimálně magisterské, ne-li PhD vzdělání. 

Po basketu v úterý jsem se ptala, jak dlouho je vdaná.
6 let. 

Ehm, cože? 

Kolik ti je? 

31. 

Wow. To jsem nečekala.

Fakt vypadá na 16.

Je miloučká a nosí mi ochutnat různý čínský snacks. (Svačinky. Mají sladké i slané.)

Dneska za ní přišla nějaká paní (nemám ponětí, kdo to byl) s holčičkou. (3 - 4 roky; maminka říkala holčičce, aby mi řekla čau nebo alespoň zamávala, ale malinká se styděla) 

Okay. Takže chodím do lab. A co tam dělám?

Jejejej! Proč to všichni chtějí vědět?

Nějak nemám hezkej popis...

Dělám všechno a nic. Chodím tam, protože mi řekli, že tam mám chodit. Dneska jsem zjistila, že Ado tam nechodí. Přemýšlím, jestli tam zítra ráno půjdu...

(Ne, že bych byla líná a nechtěla jsem se učit/pracovat/cokoliv, ale v lab je rušno, lidi chodí sem a tam, mluví, ...

V pokoji jsem sama a nikdo mě neruší. Když vypnu WiFi, vůbec nikdo mě neruší.)

No, laborka: 

Dneska jsem se učila čínštinu z mobilu, chtěla jsem psát mail, ale nevěděla jsem, co psát. Mluvím s lidma. Trochu čínsky, většinou anglicky. Včera jsem zprovoznila Taobao. Dneska jsem zprovoznila Alipay a koupila si všechno (doufám, že už je to všechno,) po čem jsem toužila (rozuměj: co mi chybělo nebo co potřebuju a pak asi tak jedna věc, po které jsem toužila a úplně jí nepotřebuju) poslední 2 - 3 - 4 týdny.

Chodím na obědy a na večeře do restaurací. Tenhle týden jsem byla i na snídani. Měli jsme nudle.

Čtu si prezentace na cryobio + biobanko.

Kámo, to by zvládlo polepit tříletý dítě!

Koukala jsem na Alfréda, jak pipetuje krev a zatavuje kost do pytlíčku po vytvoření vakua.

„I will teach you how to put the stickers.“ (Naučím tě, jak nalepit samolepky.) – myšleno na minizkumavku

„Great.“ (Skvěle.) „Kámo, to by zvládlo tříletý dítě.“

„Ale ty nejsi tříletý dítě.“

„Já vím, ale kdyby mi byly 3, zvládla bych to taky...“

Koukala jsem na mrazáky. Jím. Piju. Ochutnávám. Vařím si vodu na čaj. Povídám si s lidma. Překládám. Edituju. Dělám korektury. Jazykové korektury. Tak těžkejch věcí, že jako korektor stojím za velký ... kulový. (Aspoň takový mám pocit.)

Příklad mluvící za vše: 

John Bean (Přesně takhle zní jeho čínský jméno. Jinak je to taky člověk, kterej má dítě, který má přezdívku YoYo, což se vyslovuje stejně, jako se vyslovuje čínsky pomelo.)

Takže: týpek, co má pomelo dítě, mi poslal text se spoustou složitých slov s otázkou, jestli bych se na to mohla podívat, jestli to je správně.

Při snaze zjistit, jestli se píše „got PhD degree“ nebo jak jinak to napsat, jsem si přečetla polovinu článku o Einsteinovi. Přineslo to několik nových poznatků o jeho životě a naprosto žádnou informaci o tom, jestli napsat „got PhD degree“ nebo něco jiného. (Případné rady a zkušenosti vítány v rámci celoživotního vzdělávání a vzhledem k tomu, že by se to mohlo ještě hodit.)

Příklad mého návrhu: napsat velké písmeno ve slově repositories tady: International Society of Biological and Environmental repositories (ISBER).

Neznám tyhle organizace, krom WHO. Nevím jejich názvy ani česky ani anglicky. Jsou tam složitý slova, který neznám. Jak mám tohle zkontrolovat???

John Bean si vytisknul papír a postěžoval si, že je tam spousta složitých slov.

Říkala jsem mu, jak vyslovit složitá slova. Při snaze o výslovnost slova: feasibility jsem se rozhodla, že najdu jiné, příhodnější. Pokud učitel představující profesora neumí slova vyslovit, jak jim mají studenti porozumět? Já mám problém tomu textu porozumět, co teprve čínští spolužáci? Jednak mám větší slovní zásobu, jednak jsem viděla text napsaný. Stejně nerozumím. Neznám. Nevím. Vyjadřuji názor, že text je příliš složitý a dlouhý a navrhuji text zkrátit. Dlouhá úvodní slova nebaví nikoho. Rozhodně není potřeba třídu uspat výčtem nicneříkajících funkcí v organizacích, které jsou pro laiky neznámé, před začátkem přednášky...

Zkracujeme. 

Hotovo!

Basket.

Profesorka zjistila v úterý na obědě, že jsem CSC (China Scholarship Council) student a že moje studium platí čínská vláda. Říkala, že musím bejt strašně chytrá.

čekáme až přijede televize, nakonec z toho bude moje vteřina v TV

Hm. Děkuju. Já už ani nevím.

Nevím, co jsem.

Nevím, co dělám.

Ale většinou jsem spoko.

A to se počítá!

Nebo ne?

Předměty a přednášky jsou mimo lab, ale patří do kategorie škola. Žádnej rozvrh jsem nedostala. Studijní plán si mám napsat sama.

Okey. Tak dík. Nemám ponětí, jak se to dělá.

(Důležitá poznámka: Já si poradím. Časem. Profesorka mi poradí. Spolužáci – lab mates – mi poradí.

Píšu to pro zasmání. Proto, že jsem z toho byla nešťastná, ale ne moc dlouho. Teď se tomu směju. Ale stejně mi to přijde více či méně absurdní.)

Zhruba jednou týdně máme lab meeting. Občas je nějaká náhodná přednáška. (Pro mě náhodná, pro ostatním to, pravděpodobně, dává smysl.)

Tenhle semestr mám předmět Cryobiologie & biobankologie. O něm někdy příště.

Další předmět je/bude anatomie.

Zúčastním se celkem 4 různých kurzů anatomie. Přednášky nemám celý semestr, zúčastním se pouze hodin s tématikou vylučovacího a reprodukčního systému. Myslím si, že vzhledem k tomu, že přednášky probíhají v čínštině, to bude víc než dost. Každopádně minulý týden bylo nosné téma: „Hrudník“ a tento týden: „Srdce a GIT" (gastrointestinální trakt nebo srozumitelněji - trávicí soustava). Má témata přijdou na řadu v listopadu.

Příští semestr budu chodit na přednášky histologie a embryologie.

Mohlo by se zdát, že je to málo, ale není. Tenhle semestr se budu učit čínštinu.

(Něco sama, něco si nechám vysvětlit v laborce od kamarádů. A myslím si, že slovní zásobu si budu rozšiřovat i v průběhu letního semestru.)

Kromě toho se chci zapojit do Biobank týmu, ráda bych se dostala do laboratoře, do nemocnice... Všechno se uvidí časem.

Zpět k anatomii:

Jeden z kurzů je anatomie pro sestry a ty postupují rychleji, proto: 

Pondělí, 22.10. 14:00 

První hodina anatomie: experiment

Hm. To je pěkně blbý, když měli 3x2 hodiny teorie, které jsem propásla a já dneska přijdu jen na experiment.

Fu Yao Xue vysvětlila učitelce, kdo jsem.

Učitelka mě představila a všichni mi zatleskali. Oh. Díky. 

Jsem tu vetřelec. Cizinec. Jsem navíc a oni mě vítají potleskem. Cute! (rozkošné). 

Začíná prezentace.

Usnula jsem. Málem? Nebo fakt? Nevím.

Ona totiž anatomie v čínštině není úplně ono, doufala jsem, že bude aspoň prezentace v angličtině. (Úplně původně jsem si myslela, že se jedná pouze o experiment bez výkladu. Po půl hodině prezentace jsem se ptala Luny, jestli to je opakování. Povídala, že ano.)

Hao de (pinyin, překlad: okay)

Prezentace v angličtině? 

Hm. Jasně. Čůs. To bys chtěla moc Hano.

Slibný první slide s nápisem: „Urinary and Reproductive system“ byl pouhým lákadlem.

S novým snímkem zmizela veškerá angličtina.

Spousta čínštiny a nedostatek spánku dělají svoje.

Ne. Křivdila bych angličtině... Myslím, že na těch xyz snímcích se objevila ještě 3 slova. Co přesně to bylo si nepamatuju. Ale pamatuju si, že jsem zahlédla něco, čemu jsem rozuměla!! 

Fu Yao Xue se mi snažila překládat, ale bylo to fakt špatný. Unavená Hana a i ta čínština přeložená do angličtiny byla složitá. Složitá slova.

Po 30 - 40 minutách čínštiny, které jsem nemohla rozumět, mi bylo odměnou... odměnou? Lidské tělo ve verzi: skutečnost, nikoliv model.

Celou dobu, co jsem seděla vedle kovového stolu, jsem přemýšlela nad tím, jestli pod tím víkem je mrtvola, kterou budou pitvat.

Při příchodu to tam smrdělo, ale ne úplně strašně. Na pitevně to bylo horší. 

O dost horší.

Taky si na ten kovovej poklop vesele rozložili penály a sešity a učebnice.

Ehm? Nějaká biologická bezpečnost? Ne? Vážně?

Probralo mě šoupání židlí, nohou, hlasy. (Myslím si, že jsem neusnula, ne úplně, ale rozhodně jsem k tomu neměla daleko.)

Studenti začali sundavat těžká víka ze stolů a já čekala, jestli se tam objeví tělo nebo ne.

Neobjevilo. 

Nebylo tam vůbec nic. Nic zajímavého. Deska s dírkami. Posuvný stůl. 

Když všichni studenti sundali víka, odkryla učitelka stůl nejblíže k tabuli a tam to bylo. Preparáty. Orgány. A tak.

Ledviny. Vagíny. Močové měchýře. Ledviny s močovodem, který vypadal jako provázek spojený s penisem a varlaty. Jojo. Močopočo. 

A prsa. Podivně placatý a s vykrojeným kusem kůže. I don't know why (nevím proč).

Chvíli jsem koukala na všechno možné.

Vedle stolů byly velké televizní obrazovky, na kterých se dá promítat 3D model čehokoliv, co chce člověk vidět. Animace.

Výhodou je, že při pohledu na pánev z boku je kost průhledná a člověk může vidět svaly pánevního dna. Pak jsme s Fu Yao Xue odešly, abychom vzaly profesora Zisis do muzea CSU.

Monkey řekl: "Don't expect too much. (moc toho nečekej)"

Měl pravdu. Spousta fotek lidí, jejichž tváře mi nic neříkají a spousta nápisů v čínštině. Zaujalo mě razítko. Nějaká vlajka. Test tube baby. Dělala jsem obličeje na Dino/Fish, který nás celou dobu fotil. Povídala jsem si s CaiCai a Alfrédem. Smála se. Dělala všechno možné. Hledala jsem na stěnách znaky, které znám. Chtěla jsem po klucích, aby mi něco přeložili. Bylo to docela nudné a asi jsme dělali trochu nepořádek...

Decentně.

Potom jsme se přesunuli zpátky do lab a Hana se šla převléknout, abychom následně odjeli do nemocnice na meeting.

Myslela jsem si, že do nemocnice, ale jeli jsme někam do restaurace. (Měla to být debata a večeře. Byla to debata u večeře.)

Ve městě provoz. Chvíli jsem si povídala s prof. Zisis a pak jsem usnula, opřená o dveře taxíku.

Zisis mě probudil, když jsme zastavili.

Chtěla jsem vystoupit do silnice. Projíždějící motorka málem sejmula dveře. Ale možná ne, prostě Asie.

Raději jsem zavřela dveře a rozhodla jsem se, že vystoupím na druhou stranu. Tentokrát projíždějící motorka, jiná, pochopitelně, málem srazila mě. Asie!

18:10
Zalepený očička, nejraději bych se místo na večeři odsunula do mojí postele. Hm. Smůla...

Večeře. Chce se mi spát. Čekáme na Mrs. Huang.

Oceán chce spinkat.

Monkey je tajemnej jako hrad v Karpatech. (Myslím, že ho tajně přejmenuju na Mr. Melancholik)

Zisis mi doporučuje jídlo.

Random doktor se mě zeptal: "What about Chinese boyfriend?" (Co nějaký čínský partner/přítel?)

Odpověděla jsem: "People usually ask if I am married first." (lidi se většinou nejdřív zeptají, jestli jsem vdaná)

Dr:“Are you?“ (a jsi?)

H:“No.“ (ne)

Dr.“You’re too young for that.“ (jsi na to příliš mladá)

Dr.“You are very beautiful.“ (a jsi moc hezká)

H:“Thank you./?“ (Co se na takovou větu odpovídá?)

Nakonec jsem na pokoj dorazila po 22 hodině...

Múzy spí. Přes den spí. A v noci? Voilà, v noci se činí. Jenže to chci spát já. Teď, když vím co psát, se mi zavírají oči a pracně je držím už dvě hodiny. 

Chci napsat o nedělním výletu k Meixi Lake.
O tom, jak jsou doktoři podhodnocení.
(2000 RMB/měsíc pro doktora po 5 letech studia. 1000 RMB/měsíc - školné pro magisterské studium & další zjištění během posezení v kavárně poblíž Meixi lake)

O krásném knihkupectví.
O zamotaném mostu.
O narozeninové oslavě uspořádané jako překvapení pro mojí profesorku.
O karaoke. 

O tanečním vystoupení. 

O natáčení pro televizi.

Napíšu. Časem.

Ach! Já bych měla někomu poděkovat!

Děkuju Fu Yao Xue za všechno, co pro mě dělá. Všechny doprovody, překlady, životní problémky. A tak. Dík! ♥