Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z 2016

O medovém ránu, pitomé odvaze a pozdní zbabělosti

Pohádky z mise v Jižním Súdánu Tahle rána jsou kouzelná. Slunce vychází krátce před sedmou hodinou, a protože je chladno na zdejší poměry, místní vytáhli roláky. Pro Evropana neotužilého a rozmazleného ústředním topením je to pořád hic. Jen ráno je ještě svěží (ten hic). Poprvé po měsíci tady jsem si k snídani namazal místní „housku“ máslem a medem. Není takový, jaký si pamatuji z domova, ale je místní - Jihosúdánský. Píšou na něm, že jeho nákupem podporujeme drobné včelaře. Od snídaně se pomalu loudám „do práce“ a najednou vidím vedle nejmenšího z „mých“ lékárenských skladů chlápka v kombinéze. A tím nemyslím montérky, ale rovnou takovou tu kombinézu do vysoce nakažlivého prostředí, gumovou, přetlakovou, s utěsněnou kuklou a plexisklem. Nebýt toho, že jsem před dvaceti lety viděl film Smrtící epidemie s Dustinem Hoffmannem, myslel bych, že mi vedle lékárny přistál Jihosúdánský kosmonaut. A jak se tak rozmýšlím, jestli ho mám vyfotit nebo si pr...

Zázrak zrození

Pohádky z mise v Jižním Súdánu Foto: Alec von Bargen Mimoděložní těhotenství (to když se oplozené vajíčko uhnízdí jinde než v děloze) se vyskytne zhruba jednou, maximálně dvakrát na sto těhotenství. S více než 95% pravděpodobností se uhnízdí v tubě vejcovodu a o zbylá procenta se sestupně dělí vaječníky (ovaria) a břišní (abdominální) dutina. Všechny případy mimoděložních těhotenství jsou vysoce rizikové pro matku a nedávají žádnou, respektive velmi malou šanci plodu. Nejčastější komplikací je abortus plodu (potrat) ve vejcovodu, odkud se většinou vyloučí retrográdně (proti proudu) do břišní dutiny nebo méně často přirozenější cestou do dělohy a dál ven z těla. Pokud k abortu nedojde a plod dál roste, málo elastická stěna vejcovodu se protrhne a krvácí do břišní dutiny, což patří do diagnózy „akutní břicho“ a smrtelně ohrožuje matku. Velmi zřídka se retrográdně vypuzený abortus sekundárně uhnízdí v dutině břišní a začíná znovu růst. Někdy (vlastn...

Lékárníci v pohádce - O zrzavé Andule

Zrzavá Anička Posedlá z Básníků nebyla v lékárně první zrzavou Andulou. Tu si zahrála Ivana Andrlová v roce 1988 v pohádce O zrzavé Andule. Děj pohádky je situován na Kampu a Malou Stranu odhadem do poloviny 19. století. Andulka nemá s lékárnou mnoho společného, jen u rodiny lékárníka slouží. Potají si myslí na zahradníka Josífka (Jan Čenský). Jenže zahradník před zrzavými copy [1] dává přednost lékárníkovic zpovykané dcerce Terezce (Simona Postlerová). Tatínka lékárníka (Josef Bek) a maminku, paní lékárníkovou (Květa Fialová) má omotanou kolem prstu a je na ně pěkně hubatá.  Z lékárnického pohledu se o lékárně moc nedozvíme. Snad jen o charakteru. Tatínek se sice snaží počínající psychické problémy dcery (frustrace z absence vhodného nápadníka) řešit pomocí farmakoterapie, jenže dcerunka rozhodně ví, že IPLP ženicha nenahradí, natož urozeného:  „Práškama a mazáním kurýrujte ischias těm svým malostranským babkám. Mně zařiďte...

Lékárníci ve filmu - Hořká pilulka

Hořká pilulka (Bitter pill) Elizabeth Rodriguez I tak se mohl jmenovat filmový snímek Vedlejší účinky z roku 2013.  Více už  jsem o něm psal v sérii Lékaři ve filmu, ale ve filmu dostala roli i lékárnice.  Mnohoznačný význam slovního spojení „hořká pilulka“ dává mnohovrstevný rozměr i tomu, co ve filmu nebylo, respektive bylo, ale stejně jako filmová lékárnice tak trochu skryté na pozadí příběhu.                 Jeho základní linie je docela jednoduchá. Mladý manželský pár, Martin a Emily Taylorovi (Channing Tatum, Roone Mara) si žije relativně na vysoké noze, dokud na to Martinovi nepřijdou a nepošlou ho na čtyři roky do vězení za zneužívání informací v obchodním styku. Emily se mezitím potká s někým jiným a spolu vymyslí plán na „velké peníze“. Na konci je jedna mrtvola, jeden vězeň a jedna chovankyně psychiatrické léčebny. A mezitím se zhroutí a znovu poskládá život, kariéra a manželství jednoh...

Lékaři ve filmu - Příběhy s dobrým koncem

Photo Bioscop Když už jsem z básnické ságy vyextrahoval lékárníky, neošidím ani lékaře. O šestém díle básníků se po uvedení v kinech objevily recenze nebo narážky na dílo téměř v každém zdravotnickém periodiku.. Průměrnou hodnotu 65 % na ČSFD určitě hodně zvyšuje nostalgie diváků. A proč taky ne, kolik z nás u každé reprízy básníků zavzpomíná na školní léta, na kolejní život a menzovní řízky - placaté a zelené jako rozpitvaný žlučník. Nejčastějším negativním komentářem k nejnovějšímu dílu je stížnost na přebujelý product placement a přílišnou úlitbu „partnerům“ natáčení.  Naštěstí je dnes většině diváků jasná přímá úměra velikosti investice partnera natáčení a délky reklamního prostoru před kamerou. A proto je možná dobře, že vyloženě komerční aktivity nadiktované sponzory jdou z dějové linky příběhu rozpoznat a vyselektovat stejně snadno jako reklamní blok z večerního programu komerční televizní stanice. Ze života to jde podstatně hůř. ...

Lékárníci ve filmu - Básníci

  Popelky filmové produkce Zábava se tu nekoná, noc je jak černá madona, jen když se půlnoc přiblíží, princezna smutná za mříží čeká, že někdy zazvoní spanilý rytíř na koni. Znáte? Pamatujete si? Čtvrtý díl básnické série se začal připravovat v roce 1992. Tereza Brodská se v roli čerstvé absolventky farmaceutické fakulty Ute [1] chystá sloužit noční, lékárenské službě se pomalu krátí dech a u Bednaříků v Trutnově se finišuje s převodem úplně první lékárny do soukromých rukou. V době premiéry (22. 7. 1993) bylo Tereze Brodské 25 let, já měl za sebou druhý ročník a Ondra Bednařík na rozhodnutí o přijetí na farmaceutickou fakultu teprve čekal. Film považovali mnozí kritici za nejhorší ze série a režiséru Kleinovi dávali za vinu přílišný důraz na karikování tehdejších reálií a také vtipy příliš laciné a unavené. Možná ano. Na rozdíl od předchozích tří dílů, ze kterých měla Karolína (na fakultě ta hezčí a pečlivější polovina naší dvojice) ...

Lékárníci v pohádce - O loupežníku Rumcajsovi

Apatykář Pulvr Výrobu dynamitu v lékárně jsem zmiňoval už u filmu Sufražetka, ale pro dynamit v lékárně máme dřívější předlohu v české pohádce.  Už v roce 1967, v sedmé příhodě první série večerníčků O loupežníku Rumcajsovi apatykář Pulvr podstrčil Rumcajsovi střelný prach. Ono to vlastně bylo už o 101 let dříve [1] , v době kdy táhl Prus na Jičín.. Rumcajs s Mankou se v lékárně nemohli dopočítat třiceti krejcarů na kýchací prášek, a tak jim Pulvr docela zadarmo nechá „něco silnějšího“. A sotva si to ti dva z apatyky odnesou, potměšile se pochechtává. Nic víc se z večerníčku nedozvíte, ale v knížce se vysvětlení nabízí. Dokonce je tam o lékárničení něco navíc.  Třeba o reexportu: ·          Vešli do apatyky a tam stál mezi skleničkami a lahvičkami apatykář Pulvr. Válí na prkýnku pilulky, i když jich má po pultem plnou baňku. „Nač je třeba v Jičíně tolik pil...

Lékárníci ve filmu - Sufražetka

Sufražetka   je označení bojovnice za politická práva žen, zejména za rozšíření volebního práva i na ženy. Původní hanlivé označení ale členky radikálního spolku pro volební právo pro ženy (WSPU) hrdě přijaly. Píše se rok 1912 a v Londýně se ženské hnutí za volební právo pomalu radikalizuje.  Není se co divit, když ženy z rozprav v parlamentu slyší, že: „…ženy nejsou klidné povahy, ani vyrovnané mysli, aby mohly zasahovat do politických záležitostí. Pokud ženám dovolíme volit, bude to znamenat rozpad sociální struktury, kde jsou ženy velmi dobře reprezentovány jejich otci, manžely a bratry. Pokud ženám dovolíme volit, už to nepůjde zastavit, budou žádat o právo kandidovat na funkce poslanců, ministrů a soudců…“       Photo © Pathe A přestože je film Sufražetka hlavně o ženském boji za volební právo na začátku dvacátého století, ve vedlejším motivu najdeme i příběh lékárnického manželského páru, přičemž Hugh Ellyn vlastně ani není ...

Lékaři ve filmu - Mania days

Kay Redfield Jamison ( 22. června 1946) je americká klinická psycholožka a také spisovatelka.  V obou těchto rolích se zaměřuje na bipolární afektivní poruchu, kterou od puberty sama trpí. Je profesorkou psychiatrie na lékařské fakultě Johns Hopkins University a čestnou profesorkou anglického jazyka skotské University of St. Andrews. Během své kariéry získala řadu ocenění a publikovala více než sto odborných článků.  B yla jmenována jedním z nejlepších lékařů ve Spojených státech a časopis TIME jí označil titulem Hrdina medicíny (Hero of Medicine).   Ve své knize Touched with Fire: Manic-Depressive Illness and the Artistic Temperament   zkoumá vztah mezi bipolární poruchou a uměleckou tvořivostí. Kniha o bsahuje rozsáhlé případové studie velkých světových umělců, kteří pravděpodobně trpěli cyklothymií, depresivní poruchou nebo bipolární afektivní poruchou. Mezi hodnocenými jsou takové osobnosti jako Lord Byron, Emily Dickinson, William Blake, Edgar Al...

Lékárníci ve filmu - Blondýna na předpis

aneb Jak ulovit lékárníka Nemůžete pomoci všem, ale každý může pomoci někomu. Jenom lékárník (Sam Rockwell) dokáže pomoci každému. Tedy každému kromě sebe. Jak typické, že? Photo © Samuel Goldwyn Films Víte, jaký je život lékárníka na americkém maloměstě, kde široko daleko není žádná konkurence? Záviděníhodný? Úspěšný? Spokojený? Nic z toho. Je až k uzoufání nudný a plný každodenních malých zklamání. A to dokonce i v okamžiku, když převezme od tchána lékárnu a stane se jejím jediným majitelem. Zaměstnanci (teď už jeho zaměstnanci) jej stejně neberou o nic vážněji než před tím. Jednoho dne to ale začne měnit atraktivní blondýna (Olivia Wilde), manželka jiného muže (Ray Liotta), jehož povoláním je „mít všechno“. Žena, které se v americkém slangu říká “trofejní manželka“. Ta nudu a frustraci zahání zábavným koktejlem psychofarmak v množství, které sice novopečeného majitele lékárny slušně uživí, ale stejně se v něm ten zodpovědný lékárnický hlásek ...